Výzkum, vývoj a inovace v zemědělství, potravinářství, vodním hospodářství a lesnictví se v příštích deseti letech soustředí na modernizaci, globální změny v biosféře a ekologické zemědělství. Vyplývá to z Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2023-2032, kterou včera projednala vláda. Do roku 2032 Ministerstvo zemědělství (MZe) podpoří výzkum a vývoj částkou přibližně 15 miliard korun.

Nedostatek pracovních sil v posledních letech významně zasahuje i do odvětví živočišné výroby. Jednou z cest, jak se s problémem vypořádat, může být automatizace některých procesů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně navrhli systém automaticky řízeného pohybu dojnic ze stáje do místa dojení a zpět, který nejenom šetří lidem čas, ale zároveň přispívá i k větší pohodě zvířat. Novinku testovali v zemědělském družstvu, které se objevilo v kultovní české komedii Vesničko má středisková.

V příštích letech Ministerstvo zemědělství (MZe) podpoří výzkum, který se bude zabývat precizním zemědělstvím, ochranou půdy před erozí, rozvojem sociálního zemědělství nebo snížením dopadů klimatických změn. Na vědecké projekty poskytne 254 milionů korun. Včera MZe vyhlásilo 21 témat, na které poskytne dotaci v rámci programu Země. Výzkumné organizace mohou předkládat projekty od 26. května.

Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) zveřejnili novou metodiku o přínosech a rizicích užívání dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy.

Výsledky výzkumů přehledně na jednom místě. To nabízí nový Portál transferu AV ČR. Web je platformou pro nabídku a podporu uplatnění výsledků výzkumu v praxi. Jednoduše řečeno ukazuje, co se děje (nejen) v oblasti transferu v Akademii věd. Portál představilo Centrum transferu technologií AV ČR. Zdroj: AK ČR

Bioenergetické nápoje určené rostlinám se mohou podílet na boji s následky klimatické změny. Vědci pokročili ve vývoji prostředků schopných ovlivnit půdní vlhkost, umí rostlinám řízeně dávkovat živiny a zajistit tak jejich vitalitu i v období sucha. Přitom plocha území zasaženého suchem se v důsledku změn klimatu a poklesu schopnosti intenzivně obdělávaných půd zadržovat vodu stále rozšiřuje. Stres u pěstovaných plodin vyvolaný suchem se tak stává běžně se opakující fenoménem dnešní doby, říká vedoucí Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin (AF) Mendelovy univerzity v Brně Petr Škarpa.

Informace Agromanual