Státní veterinární správa (SVS) upravuje mimořádná veterinární opatření související s výskytem slintavky a kulhavky (SLAK) v Maďarsku a na Slovensku. Kontroly a dezinfekce vozidel na slovenských hranicích poběží i nadále. Platný zůstává také zákaz dovozu živých zvířat vnímavých na SLAK, sena, slámy a zelené píce ze Slovenska i Maďarska. Naopak končí kontroly na hranicích s Rakouskem a ruší se zákaz vstupu do obor v příhraničních regionech. SVS rozšíří testování mléka z Jihomoravského kraje také na další regiony.

Od 1. 4. 2025 je účinná novela zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech).

Státní veterinární správa (SVS) od zítřka mírně upravuje pravidla (mimořádná veterinární opatření ke slintavce a kulhavce) podle nichž mohou vstupovat vozidla nad 3,5 tuny ze Slovenska do České republiky.

Státní veterinární správa (SVS) v reakci na vývoj nákazové situace upravila mimořádná veterinární opatření (MVO) s cílem ochránit území ČR před zavlečením slintavky a kulhavky. Zakázala mimo jiné v chovech vnímavých hospodářských zvířat návštěvy externích osob upravujících zvířatům (zejména skotu) paznehty a stříhající jim vlnu (v případě ovcí). Návštěvy osob poskytujících tyto služby, které často pendlují mezi řadou hospodářství, představují aktuálně velké riziko rozšíření nákazy. MVO také zakazují do ČR dovoz masokostní moučky a dalších rizikových komodit ze Slovenska a Maďarska.

Policie a inspektoři Státní veterinární správy (SVS) aktuálně kontrolují zákaz dovozu zvířat z Maďarska a Slovenska na čtyřech největších hraničních přechodech se Slovenskem, namátkové kontroly jsou i ve vnitrozemí Česka. Mimořádné kontroly Výborný obnovil a to kvůli podezření na výskyt nakažlivé nemoci slintavky a kulhavky na farmách na jihu Slovenska. Slovenský ministr zemědělství Richard Takáč oznámil, že ve třech chovech skotu na jižním Slovensku byla nákaza potvrzena.

Výsledky monitoringu výskytu škodlivých organismů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrdily mírný nárůst populací hraboše polního v časně jarním období. Z celorepublikového průměru 321 aktivních východů z nor na hektar (AVN/ha) v lednu hodnoty v únoru mírně vzrostly na 351 AVN/ha, což odpovídá 0,9násobku prahu škodlivosti dle jeho přepočtu napříč sledovanými plodinami. V současné době je patrný nárůst populací na plochách s meziplodinami a krmnými plodinami. Zde je nutné vývoj populací bedlivě sledovat a případnou gradaci podchytit ještě před tím, než se jedinci z časně jarních vrhů stačí rozšířit na přilehlá pole s ozimými plodinami, kde mohou způsobit hospodářky významné škody. Zvýšená četnost aktivních východů z nor byla zjištěna v Královehradeckém, Olomouckém, Pardubickém, Středočeském a Ústeckém kraji.

Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH oficiálně zveřejnila na svém webu informaci, že je Česká republika od 13. února 2025 prostá ptačí chřipky v chovech drůbeže. Zdroj: MZe

Výroční zpráva dlouhodobé stacionární zkoušky za rok 2024. Zdroj: ÚKZÚZ

Výsledky monitoringu výskytu škodlivých organismů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrdily stagnaci populací hraboše polního v zimním období. Z celorepublikového průměru 297 aktivních východů z nor na hektar (AVN/ha) v listopadu 2024 hodnoty v lednu 2025 mírně vzrostly na 321 AVN/ha, což odpovídá 0,8násobku prahu škodlivosti dle jeho přepočtu napříč sledovanými plodinami. Přestože stav hraboše polního stagnuje, je nutné bedlivě sledovat vývoj populací v časném předjaří z důvodu podchycení případné gradace v době, kdy je možné proti škodícím jedincům ještě zasáhnout.