Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Dotazy k novým standardům GAEC

16/07/09

V kategorii Často kladené dotazy (FAQ) se objevily otázky týkající se nově navrhovaných standardů GAEC, které se připravují pro spuštění od roku 2010. Zdroj: www.mze.cz
 

Nové otázky a odpovědi
V kategorii Často kladené dotazy (FAQ) se objevily otázky týkající se nově navrhovaných standardů GAEC, které se připravují pro spuštění od roku 2010.

Rušení krajinných prvků (GAEC1)

Co je to krajinný a významný krajinný prvek, jak zjistím, jestli se nějaký nachází na mnou obhospodařované půdě?
Významný krajinný prvek je prvek v krajině (např. památný strom, vodní tok), registrovaný a chráněný dle zákona o ochraně přírody 114/1992 Sb. a nemusí být na zemědělské půdě. Krajinný prvek se nachází pouze na zemědělské půdě, jde o jeden z 5 prvků (mez, zatravněná údolnice, skupina dřevin, terasa a stromořadí). Stávající zemědělci o krajinných prvcích na pozemcích již vědí, bližší informace o nich poskytnou i Agentury pro zemědělství a venkov (AZV) či si zemědělec může najít všechny informace na portálu Farmáře (www.farmar.mze.cz).

Co když odstraní krajinný prvek cizí osoba (majitel) a ne uživatel pozemku?Pokud krajinný prvek poškodí či odstraní majitel pozemku (provedl například prořezávku dřevin), je vhodné nechat si vystavit na tuto činnost od majitele potvrzení. V případě cizího zásahu do krajinného prvku je nutné o této skutečnosti informovat Policii ČR a ČIŽP.

Jsou keře trnek rozptýlené na louce krajinný prvek? Mohu je vykácet, pokud je nechci mít zakresleny v LPIS?Pokud tyto dřeviny nejsou vedeny jako krajinný prvek a jde o náletové dřeviny, je možné trnky po povolení od ČIŽP vykácet. Záleží i na určení pozemku (orná půda, TTP aj.). 

Je možné provádět likvidaci náletu na zemědělských pozemcích sousedících s lesem?
Náletové dřeviny odstraňovat lze, vše po dohodě s ČIŽP. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., v platném znění, je za strom stojící mimo les považována dřevina s obvodem kmene nad 80 cm ve výšce 130 cm.


Je možné sankcionovat poškození krajinotvorných prvků, které nejsou v užívání žadatele?
Pokud je krajinný prvek uvnitř půdního bloku, bude možné na něj čerpat dotaci na plochu (SAPS) a tím by měl zemědělec být motivován krajinné prvky neničit. Navíc jsou zde stále v platnosti standardy GAEC, kde standard č. 1 zakazuje ničení či poškozování krajinných prvků.
Pěstování širokořádkových plodin na svahu (GAEC2)
Zapravení kejdy a močůvky (GAEC3)
Změna travního porostu na ornou půdu (GAEC4)
Pálení bylinných zbytků (GAEC5)
Nové standardy GAEC, s platností od roku 2010 

GAEC 2 : Kdy budou mít zemědělci vyznačenou na portálu Farmáře vrstvu silně erozně ohrožených půd?

V současné době je vrstva připravována ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Vrstva bude připravena a implementována do LPIS na přelomu 2009/2010, jelikož budou mít nové standardy GAEC platnost od 1. ledna 2010. Účinnost standardu č. 2 (zákaz pěstování širokořádkových plodin/obilniny a řepka půdoochraně na silně erozně ohrožených pozemcích) nebude retrospektivní, tj. nebude posuzováno, zda zemědělec dodržel podmínky pro ozimé plodiny z roku 2009, ale až pro jařiny a ozimy z roku 2010. Změny v LPIS by měly proběhnout společně s datem účinnosti nařízení vlády 83/2009.
 
GAEC 3 : Jaký je rozdíl v definici rostlinné zbytky a vedlejší produkty při pěstování kulturních rostlin ?       
 
Zákon o hnojivech zná pojem vedlejší produkt při pěstování kulturních plodin dle § 2
písmene h). Dále tento zákon stanovuje, že do této kategorie produktů spadá také sláma. V této návaznosti pak § 7 vyhlášky 247/1998Sb. užívá pojem „rostlinné zbytky“ a vymezuje v něm rovněž slámu jako jeden z typů rostlinných zbytků, čímž se oba termíny kladou naroveň. Nicméně, vzhledem k tomu, že se připravuje novela vyhlášky 274/1998Sb. (neboť již neodpovídá novelizovanému znění zákona o hnojivech) bude vhodnější upravit znění standardu tak, aby korespondovalo s novelizovaným zákonem o hnojivech nikoliv s vyhláškou, a odkázat se přímo na slámu na kterou je tento standard primárně zaměřen. 
 
GAEC 3 : Bude možné pro hnojení v rámci GAEC využívat tuhá statková a organická hnojiva, nebo i tekutá (například digestát z BPS)?
 
Možnost používat ke hnojení se bude týkat pouze tuhých organických hnojiv, neboť tekutá hnojiva díky svému složení podporují spíše mineralizaci, což je přesně opačný proces, než který chceme v půdě připravit a navíc při nevhodném použití mohou tekutá hnojiva poškozovat půdní strukturu. Je samozřejmě možné digestát používat (v kombinaci se slámou či zeleným hnojením), ale toto hnojení nebude započítáváno do splnění podmínek daného standardu GAEC. 
 
GAEC 7 : Pokud se zemědělec rozhodne pro pěstování křídlatky jako energetické plodiny, bude v rozporu s daným standardem?
Dle vyjádření MŽP, rod křídlatka (Polygonum) patří mezi vytrvalé rostliny. V současné době na některých druzích (křídlatka japonská, sachalinská aj.) probíhají neprovozní pokusy pro pěstování na energetické využití. Rod křídlatka spolu s dalšími druhy rostlin (např. netýkavka žláznatá) patří mezi invazní rostliny. Pro eventuální pěstování nepůvodních druhů rostlin (což křídlatka je) platí zákon 114/1992, § 5, dost. 4 : „Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu“ – tj. pokud by zemědělec chtěl křídlatku pěstovat, musel by mít povolení od orgánu ochrany přírody (OOP), což je ve volné krajině obec s rozšířenou působností, v CHKO či NP jsou to místní správy). V takovém případě by se na něj bod 7 nevztahoval.
 
GAEC 10 : Bude se týkat 3m nehnojený pás od břehové čáry pouze aplikovaných hnojiv nebo i použití hnojiv při pobytu zvířat na pastvě?
Za hnojení je dle zákona o hnojivech považováno pouze mechanické použití hnojiv (rozprašování, rozmetání aj.). Pastva dobytka není v tomto smyslu hnojení, tudíž se ochranného pásu 3m od břehové čáry týkat nebude.
Zdroj: www.mze.cz