Trvalé travní porosty a skot v číslech
03/11/09
Za období let 1990 až 2009 se zvýšila výměra trvalých travních porostů (TTP) o téměř 100 tis. ha. Autor: Kamil Malát, zdroj: www.cschms.cz
Trvalé travní porosty a skot v číslech
Náš svaz se stal hlavním uživatelem metodiky s názvem "Chov přežvýkavců a trvalé travní porosty" autorů Kvapilík a Kohoutek. Tato metodika obsahuje velmi mnoho zajímavých poznatků, celou řadu číselných údajů a srovnání. Kompletní metodiku jsme sice zveřejnili na našich webových stránkách a každý má možnost se s ní seznámit, přesto však považujeme za více než nutné, zejména s ohledem na současnou situaci, zveřejnit na tomto místě z našeho pohledu nejdůležitější fakta.
Hned z první tabulky vyplývá, že za období let 1990 až 2009 se zvýšila výměra trvalých travních porostů (TTP) o téměř 100 tis. ha. Nicméně při detailním pohledu zjistíme, že k nárůstu paradoxně došlo v obdobích, kdy ČR buď nebyla členem EU a na TTP nebyly vypláceny žádné evropské dotace, či naopak národní doplňkové platby (tzv. TOP-UP) byly směřovány na ornou půdu. Od roku 2008, kdy jsou TOP-UP směřovány na veškerou zemědělskou půdu a kdy by se tedy dal případně očekávat nárůst zatravněných ploch podpořený vyšší finanční stimulací, naopak dochází k poklesu výměry TTP. Z výše uvedeného je patrné, že i přes všechny podpory, které lze při údržbě TTP využívat, nedochází k žádnému zvyšování podílu TTP, resp. naopak jejich výměra poklesla. Logicky se tedy ptáme: jsou-li dotace na TTP takový "zlatý důl" jak občas slýcháváme (a poslední dobou stále častěji), proč nedochází k nárůstu zatravněných ploch?
Druhou, neméně zajímavou informací je to, že ve srovnání se zeměmi EU-15 má ČR jeden z nejnižších podílů TTP na celkové zemědělské půdě. Ve svými 23 % patříme mezi země s nejnižší výměrou TTP, a to i přesto, že geografické členění naší země je poměrně hornaté. Z tohoto důvodu, ale i s ohledem na účinnější boj proti erozi, je stávající úroveň zatravnění v ČR nedostatečná a je doporučováno zvýšení podílu TTP alespoň na úroveň zemí EU-15, tj. 40 %!
Posledním, velmi zajímavým zjištěním je porovnání stavů KBTPM v ČR v se situací v chovu této kategorie skotu v rámci EU. V roce 2007 dosahovaly ve státech EU-15 stavy KBTPM v průměru 66 % stavů dojnic krav. Tento ukazatel je samozřejmě ovlivňován mnoha faktory, přesto však je průměr států EU-15 celkově považován za optimální a vyvážený stav a tudíž i za cílový parametr i pro Českou republiku. Znamená to, že při současném stavu dojnic v ČR cca 390 tis. by se stavy KBTPM měly zvýšit na zhruba 250 až 260 tis. kusů! V metodice se doslova uvádí: "Jedná se o zvýšení, které by umožnilo ekologické a ekonomické využívání stávající výměry TTP a její mírné navýšení. Vzhledem k nutné ochraně vůči erozi a k plnění dalších neprodukčních funkcí je toto řešení z hlediska agrární politiky ČR a společné zemědělské politiky Evropské unie žádoucí."
Každý ať si udělá na výše uvedené svůj názor, také proto předkládáme ke stažení celý text metodiky včetně její přílohy – metodika ke stažení ZDE (pdf soubor). Jedno je však jasné – není možné nad těmito fakty jen tak mávnout rukou a ignorovat je…
Hned z první tabulky vyplývá, že za období let 1990 až 2009 se zvýšila výměra trvalých travních porostů (TTP) o téměř 100 tis. ha. Nicméně při detailním pohledu zjistíme, že k nárůstu paradoxně došlo v obdobích, kdy ČR buď nebyla členem EU a na TTP nebyly vypláceny žádné evropské dotace, či naopak národní doplňkové platby (tzv. TOP-UP) byly směřovány na ornou půdu. Od roku 2008, kdy jsou TOP-UP směřovány na veškerou zemědělskou půdu a kdy by se tedy dal případně očekávat nárůst zatravněných ploch podpořený vyšší finanční stimulací, naopak dochází k poklesu výměry TTP. Z výše uvedeného je patrné, že i přes všechny podpory, které lze při údržbě TTP využívat, nedochází k žádnému zvyšování podílu TTP, resp. naopak jejich výměra poklesla. Logicky se tedy ptáme: jsou-li dotace na TTP takový "zlatý důl" jak občas slýcháváme (a poslední dobou stále častěji), proč nedochází k nárůstu zatravněných ploch?
Druhou, neméně zajímavou informací je to, že ve srovnání se zeměmi EU-15 má ČR jeden z nejnižších podílů TTP na celkové zemědělské půdě. Ve svými 23 % patříme mezi země s nejnižší výměrou TTP, a to i přesto, že geografické členění naší země je poměrně hornaté. Z tohoto důvodu, ale i s ohledem na účinnější boj proti erozi, je stávající úroveň zatravnění v ČR nedostatečná a je doporučováno zvýšení podílu TTP alespoň na úroveň zemí EU-15, tj. 40 %!
Posledním, velmi zajímavým zjištěním je porovnání stavů KBTPM v ČR v se situací v chovu této kategorie skotu v rámci EU. V roce 2007 dosahovaly ve státech EU-15 stavy KBTPM v průměru 66 % stavů dojnic krav. Tento ukazatel je samozřejmě ovlivňován mnoha faktory, přesto však je průměr států EU-15 celkově považován za optimální a vyvážený stav a tudíž i za cílový parametr i pro Českou republiku. Znamená to, že při současném stavu dojnic v ČR cca 390 tis. by se stavy KBTPM měly zvýšit na zhruba 250 až 260 tis. kusů! V metodice se doslova uvádí: "Jedná se o zvýšení, které by umožnilo ekologické a ekonomické využívání stávající výměry TTP a její mírné navýšení. Vzhledem k nutné ochraně vůči erozi a k plnění dalších neprodukčních funkcí je toto řešení z hlediska agrární politiky ČR a společné zemědělské politiky Evropské unie žádoucí."
Každý ať si udělá na výše uvedené svůj názor, také proto předkládáme ke stažení celý text metodiky včetně její přílohy – metodika ke stažení ZDE (pdf soubor). Jedno je však jasné – není možné nad těmito fakty jen tak mávnout rukou a ignorovat je…
Autor: Kamil Malát, zdroj: www.cschms.cz
Zařazeno v Informace z ČR, Zemědělství