Ještě ke kontrole zdraví SZP EU
Uplynulo několik dní od jednání Rady ministrů zemědělství EU a od schválení jedné z velmi významných reforem Společné zemědělské politiky Evropské unie, tzv. "kontroly zdraví" Společné zemědělské politiky. Autor: ing. Jírovský, zdroj: www.szcr.cz
Po podrobnějším prostudování celé reformy se nám však ukazují i některá negativa. Neboť reforma otevírá další požadavky na dodatečné národní dofinancování prostředků přesunutých z I. pilíře (tzn. z transparentních přímých plateb) do II. pilíře (na Programy rozvoje venkova a na dosud nejasně formulované „nové výzvy“), což se jeví vzhledem k omezeným možnostem státního rozpočtu ČR i vzhledem k dopadům světové finanční krize jako velmi problematické. Prodlužuje se splatnost vyčleněných finančních prostředků podpory o 2 – 3 roky.
Reforma prakticky odmítla požadavek ČR a dalších nových členských zemí na odstranění nebo zmírnění historických rozdílů vůči zemím původní EU-15, danými nízkými produkčními kvótami a dalšími mechanizmy vyplývajícími ze smluv o přistoupení k EU. Srovnáme-li např. přímé platby na 1 ha zemědělské půdy v ČR s Německem nebo s Rakouskem, dosahují cca polovičních hodnot. I po vyrovnání přímých plateb v ČR na virtuálních 100 % do roku 2013 budou na 1 ha zemědělské půdy činit vůči Německu nebo Rakousku necelých 60 %. Evropská unie i tyto okolnosti "vzala na vědomí" a novým členským zemím dala příslib, že tyto rozdíly bude kompenzovat 90 mil. EUR, z toho ČR v létech 2009 – 2011 bude kompenzovat ve výši 9 mil. EUR ročně (cca 225 mil. Kč) na úkor toho, že přestane vyplácet tzv. "uhlíkový kredit" na energetické plodiny. Podíl 225 mil. Kč ve vztahu k přímým platbám činí v ČR cca jedno procento.
Na druhé straně ale reforma umožnila navýšit přímé platby v původních zemích EU-15 o nečerpané zdroje z obálek až o 4 % do zdrojů podle článku 68-70 z podstatně vyšších základů. Tím výrazně pomohla snížit zatížení ze stanovené modulace v těchto státech a zvýhodnila konkurenceschopnost zemědělců EU-15. Navýšení prostředků o 90 mil. € pro nové členské země je velmi nesrovnatelné s návrhem pro EU-15.
Rovněž negativně hodnotíme, že v období současného propadu cen zemědělských komodit na světovém a evropském trhu dochází v EU-15 ke zrušení půdy ladem (set-aside). Důsledkem toho je a bude nárůst produkce obilovin i olejnin, což výrazně ovlivnilo a i v dalších létech ovlivní pokles cen rostlinných komodit. Přitom v rámci reformy dochází k omezování či odstraňování některých nástrojů regulace trhu, jako je např. intervenční nákup obilovin. Již nyní je prakticky nereálné nabídnout na intervenční nákup kukuřici. Z intervenčních nákupů bude vyřazen ječmen. Intervenčně se má nakupovat pouze pšenice chlebová do výše 3 mil. tun v celé EU.
V reformě se prosadilo každoroční navyšování mléčných kvót až po jejich zrušení v roce 2015. To se již projevilo a dále projeví poklesem ceny mléka a tím poklesem stavů dojnic i radikálním snížením počtu chovatelů. Dle DG AGRI by to znamenalo snížení ceny syrového mléka v létech 2010 – 2015 v EU-27 o 3,6 – 9,8 %, v ČR o 3,7 – 10 %. V podmínkách ČR by to znamenalo snížení ceny syrového mléka hluboko pod náklady a z toho důvodu další snižování stavů skotu, ohrožení rozsahu zatravnění a nevyužití investic a podmínek pro chov skotu.
K reálnému hodnocení dopadů Health-Check bude třeba více času, ale ze srovnání důsledků reformy s původními pravidly vidíme, že dále dochází k rozevření nůžek mezi starými a novými zeměmi. Že reforma nepomohla zemědělcům v nových členských zemích, ale naopak pomohla k udržení pozic starých členských zemí. V žádném případě nemůžeme označit reformu Společné zemědělské politiky jako "společnou" se stejnými pravidly a principy pro všechny členské země EU a jejich agrární sektory.
Ing. Miroslav Jirovský
předseda
Zemědělského svazu ČR
Zařazeno v Dotace, Informace z ČR, Zemědělství