V sobotu 19. září se na farmě Stanislava Němce v Radonicích uskutečnilo první setkání nazvané Dialog na farmě. Svolal je nově založený Farmklub – klub racionálního zemědělství, v jehož čele stojí bývalý dlouholetý předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec, který z asociace vystoupil. Tento nový Klub vytvořili zemědělci, kteří vystoupili z ASZ, protože nebyli spokojeni s tím, jak je ASZ zastupuje. Smyslem tohoto setkání je vytvořit prostor pro neformální a věcnou debatu zemědělských organizací nad konkrétními problémy, u nichž lze nalézt společné stanovisko.

Pozvány byly Agrární komora, Asociace soukromého zemědělství, Zemědělský svaz, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Společnost mladých agrárníků. Všechny organizace na jednání po dvou zástupcích. Za nás se zúčastnili místopředseda Jaroslav Vaňous a vedoucí vnějších vztahů Michal Procházka. Zástupci ASZ se setkání nezúčastnili, ani se neomluvili. Smyslem tohoto formátu přitom nebylo se proti někomu vymezovat, ale pokusit se překonat dlouhodobé rozdělení zemědělského sektoru. Nedá se nic dělat. Podle mě je to alespoň příležitost ukázat politikům, kteří naslouchají ASZ daleko více než ostatním zemědělským organizacím, že z asociace odcházejí stále další malí a rodinní produkční zemědělci a že o budoucnosti sektoru je třeba vést diskusi také, nebo spíše zejména, s ostatními organizacemi, které dokážou najít společnou řeč a shodnout se na racionálních opatřeních zemědělské politiky, které podle nich pomohou rozvoji sektoru jako celku.

Zemědělský svaz tuto iniciativu vítá. Stejně jako Stanislav Němec vnímám roztříštěnost zemědělské reprezentace a vzájemné napadání jako jeden z hlavních problémů našeho oboru. Čím více jsme rozděleni, tím horší je naše image u široké veřejnosti a tím větší je šance, že dohromady prosadíme mnohem méně z našich společných zájmů. Zemědělci přitom mají bez ohledu na velikost nebo právní formu svých podniků mnohem více společných problémů, než se z veřejné debaty zdá.

Současně bylo již během jednání a následně také na tiskové konferenci jednoznačně řečeno, že nevzniká žádná nová formální struktura ani další „střešní“ zemědělská organizace. Dialog na farmě nemá nahrazovat již existující Iniciativu pro konkurenceschopné zemědělství ani oslabovat spolupráci, která představuje silný společný hlas sedmi zemědělských a potravinářských organizací. Má být neformálním setkáváním, které rozšiřuje okruh zemědělců ochotných hledat společnou řeč o budoucnosti sektoru také o další malé a rodinné farmy.

Nelze přitom zastírat, že členy Farmklubu jsou zejména zemědělci, kteří odešli z Asociace soukromého zemědělství. Jak sami uvádějí, důvodem k odchodu pro ně byla mimo jiné nespokojenost s příliš agresivní rétorikou vedení asociace a s ideologickým odmítáním některých opatření nikoli podle jejich skutečného přínosu pro farmáře, ale podle toho, zda by vedle jejich členů náhodou nepomohla také některým velkým podnikům, včetně podniků v minulosti vlastněných premiérem. Podle mého názoru bychom měli každé opatření posuzovat především podle konkrétních dopadů na české zemědělství, nikoli podle toho, komu všemu kromě nás může prospět. Farmklub přitom nechce svoji činnost stavět na odporu vůči Asociaci soukromého zemědělství – a právě smířlivý charakter tohoto setkání je podle mě tou správnou cestou. Ostatně si možná mnozí vzpomenete, když jsem s vámi před nějakou dobou sdílel otevřený dopis Stanislava Němce u příležitosti jeho vystoupení z ASZ.

Jednání se věnovalo třem konkrétním tématům, u nichž se všechny přítomné organizace shodly na společném základním postoji.

Prvním byla daň z nemovitých věcí u zemědělské půdy. Přítomní se shodli, že je třeba vrátit její zatížení na úroveň před zvýšením prosazeným minulou vládou a zabránit tomu, aby další růst této daně zvyšoval náklady zemědělců bez ohledu na jejich skutečné hospodářské výsledky. Zvláště po letošním suchu a propadu zemědělských příjmů by takový krok představoval konkrétní a administrativně jednoduchou pomoc.

Druhým tématem bylo zdaňování zemědělských dotací. Shodli jsme se, že od nového programového období by podpory vyplácené zemědělcům neměly podléhat dani z příjmů. Přednostně by se toto pravidlo mělo prosadit na evropské úrovni, aby byly podmínky stejné ve všech členských státech. Pokud by se evropské řešení nepodařilo, je namístě hledat cestu alespoň na národní úrovni. Jestliže stát a Evropská unie prostřednictvím podpor požadují po zemědělcích konkrétní veřejně prospěšná opatření, nedává smysl, aby následně část těchto prostředků znovu odebraly prostřednictvím daně.

Třetím bodem byla ochrana zemědělců hospodařících na propachtované půdě při jejím prodeji. Shoda nevznikla na zavedení klasického předkupního práva, ale na praktičtějším kompromisu v podobě neveřejné oznamovací povinnosti. Vlastník, který se rozhodne půdu prodat, by tuto skutečnost oznámil pachtýři prostřednictvím datové schránky. Pachtýř by měl třicet dnů na to, aby se vyjádřil, zda má za vlastníkem stanovenou cenu o pozemek zájem. Nejde o omezení vlastnického práva, ale o zakotvení elementárně slušného jednání mezi vlastníkem a zemědělcem, který na půdě hospodaří a dlouhodobě do ní investuje.

Na těchto třech základních postojích se přítomné organizace shodly a společně to následně oznámily médiím na tiskové konferenci. Každá z přítomných organizací bude nadále tyto postoje samostatně zastávat, prosazovat a vysvětlovat při jednáních s politickou reprezentací i vůči veřejnosti. Hodnota této iniciativy spočívá právě v tom, že dokážeme pojmenovat konkrétní věci, na kterých se shodujeme.

Stanislav Němec mimo jiné interně informoval, že letos na podzim u sebe na farmě přivítá Martina Kupku, Petra Bendla a Veroniku Vrecionovou z ODS, kterým při setkání mimo jiné vysvětlí svoji pozici také k těmto třem bodům, včetně informace, jak široké spektrum zemědělců se na nich shoduje. To považuji za mimořádně užitečné.

Další Dialog na farmě by se měl uskutečnit na jaře v Zemědělském družstvu Sloupnice. Věřím, že se z tohoto setkávání může stát užitečná tradice. Třeba se k němu postupně připojí i další zemědělci a organizace, které chtějí namísto dalšího rozdělování hledat společná řešení.

Připravil: Michal Procházka, ZS ČR