„V současné době dochází bohužel k tomu, že jednotlivá opatření jsou našimi centrálními orgány řešena samostatně a vytrhována z kontextu. Zemědělství je ale komplexní obor a není možné řešit jeho problémy jednotlivě. Následkem jsou pak, jak vidíme v praxi, mnohdy naprosto protichůdná opatření. Vždy je tedy nutné zvážit všechny dopady daného opatření a jeho případně alternativní řešení. Konkrétně v otázce snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin by měla být zcela jistě zohledněna struktura výroby daného podniku. Navíc v České republice je nyní spotřeba pesticidů na spodní hranici a ve srovnání s okolními státy. Množství použitých POR na hektar je v ČR výrazně menší než jinde v Evropě,“ poznamenal radní Miroslav Krčil. „Je potřeba předložit dopadové studie. Reálně ke konfliktu s dalšími opatřeními totiž dochází. A také k dalšímu růstu byrokracie. Velmi důležité bude stanovení referenčního období, ze kterého se bude vypočítávat snižování pesticidů,“ uvedl krajský předseda ZS Jaroslav Vaňous. „Výroba potravin za současné ceny bez použití přípravků na ochranu rostlin není možná,“ doplnil k úvodnímu tématu Arnošt Pleskot z ASZ.

Další část debaty se týkala připravovaného systému nastavení protierozních opatření v návaznosti na konkrétní lokality. Škála protierozních opatření, které mohou zemědělci na pozemku využít, by měla být podle účastníků setkání co nejširší, aby bylo možné ji přizpůsobit struktuře výrobní oblasti a struktuře výroby jednotlivých podniků. Je třeba také vytvořit motivaci pro to, aby zemědělci zakládali krajinné prvky včetně vnějších krajinných prvků. „Povinnost plnit protierozní opatření na nově vymezených plochách by měla být zavedena nejdříve na podzim roku 2025, aby bylo možné se na změny připravit, protože nové vrstvy budou v registru LPIS zveřejněny až v lednu roku 2024,“ dodal viceprezident AK ČR Leoš Říha.

U třetího tématu se zástupci organizací shodli na tom, že zemědělská půda by měla být vyjmuta z daně z nemovitosti. Tímto zdaněním se totiž podle nich v podstatě zdaňuje výrobní prostředek a dále snižuje konkurenceschopnost českého zemědělství. Zároveň by měla být v ČR nastavena určitá regulace trhu s půdou po vzoru západních demokratických zemí. Tak, aby česká půda nemohla nadále končit v zahraničních rukách a zneužívána ke spekulacím. Nákup půdy by měl být také zařazen do daňových odpočtů oproti zemědělským tržbám u aktivních zemědělců.

Zásadním tématem diskuze byl i vývoj cen komodit. Nefungující koridory solidarity pro komodity ze zemí mimo EU podle mínění zemědělců z Pardubického kraje deformují trh a negativní dopad se propisuje do celého sektoru. „Při jednání dále zazněla jasná výzva směrem k vládě. Zaprvé, aby dodržela dané slovo a provedla slíbenou revizi strategického plánu. A zadruhé, že by národní dotace pro živočišnou výrobu neměly být snižovány bez ohledu na to, jakým způsobem se k této problematice staví okolní země. Podpora by měla být srovnatelná s okolními státy,“ podotkl radní Miroslav Krčil.

O závěrech jednání z krajského setkání hodlají zemědělci informovat nejenom vedení svých celorepublikových organizací, ale také Ministerstvo zemědělství ČR, Asociaci krajů ČR i zástupce samosprávy Pardubického kraje. „Už nyní jsme se dohodli na pokračování naší diskuze. Další kulatý stůl plánujeme uspořádat ve druhé polovině března příštího roku,“ uzavřela ředitelka společnosti Agrovenkov Petra Vaňousová.