Tento systém v ČR postupně od  nástupu  vlády  Andreje Babiše snížil až o  20 % ,  tj.  o 2000 Kč/ha přidělování provozních dotací menším a středním zemědělským podnikům s výměrami až do 2000 ha a tyto peněžní podpory přesunul místo toho k velmi velkým podnikům s výměrami nad 2000 ha zeměděslské půdy a k  podnikům holdingového  typu chovajícím předvším prasata, drůbež a dojnice. Vše ukazují a potvrzují data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.

Právě především sektory velkochovů prasat a drůbeže se staly v ČR v minulém období dalšími vhodnými oblastmi pro účinné realizace velkých penězovodů z národních a  investičních dotací do velmi velkých podniků a agroholdingů, které zde z dotací vyčerpávají v posledních letech rozhodující většinu peněz.

Ministerstvu zemědělství pod vedením bývalého ministra zemědělství Tomana však ani výše uvedené zřejmě nestačilo a chtělo proto do nového období ještě více zvětšit diskriminaci menších a středních zemědělských podniků v ČR s výměrami až do 2000 ha tím, že do návrhu Strategického plánu, který následně schválila celá vláda Andreje Babiše, zapracovalo kromě redistribuce 10 %  ještě i další vychytralé a účelové snížení přímých plateb pro všechny zemědělce o 1000 Kč/ha. To bylo provedeno za účelem ještě dalšího přívodu i této části peněžních prostředků z přímých plateb do II. pilíře od všech zemědělců pro ještě další a větší  podporu především velkochovatelů prasat, drůbeže, pěstitelů meziplodin a některých investic souvisejících s výše uvedenými chovy. Tento návrh ve skutečnosti provedl „redistribuci“  celkem ve výši 26 % s tím rozdílem, že  na zpětnou platbu na první hektary použil pouze 10 % peněz, tj. 630 Kč/ha a zbylých 16 %, tj 1000 Kč převedl účelově  na  další posílení penězovodů  do již výse uvedených sektorů. Toto zdůvodnění převodu je paradoxně  navíc přímo uvedeno i v původním návrhu Strategického plánu.

Srovnávací orientační kalkulačka, kterou si musela sama ASZ ČR orientačně vypracovat, protože MZe podobné porovnání doposud nikde nezveřejnilo, a která vychází i z aktualizovaných údajů v novém  Strategickém plánu, je těchto finančních machinací v prvním pilíři poškozujících výrazně na přímých platbách všechny zemědělce jasným důkazem. Z tabulky vyplývá, že  například podnik, který obhospodařuje 2000 ha by přišel původním  „Tomanovým“ návrhem Strategického plánu s odpočtem 1000 Kč/ha a redistribucí 10 %  celkem až  o 700 000 Kč, podnik 1000 ha by přišel o 520 000 Kč, podnik 200 ha o 378 000 Kč a podnik s 50 ha o 123 000 Kč ve srovnání s nově upraveným „Nekulovým“ Strategickým plánem s tolik diskutovanou redistribucí 23 %, který byl schválen novou vládou a nyní poslán do EU.

Pokud  k dané situaci připočteme ještě i tu skutečnost, že  současná vláda potvrdila, že výše podpor v I. pilíři, tj. na přímé platby zůstává naprosto  stejná jako je tomu v současném  období a že se ale navíc nově od roku 2023 velmi výrazně zvyšuje diky kofinancování ve výši  65 % objem peněz přidělených do II. pilíře, a to ze současných 12 miliard Kč o téměř 60 % na částku 19 miliard korun, tak stávkové hnutí, různé petiční akce a zastrašování občanů možným nedostatkem potravin a výrazným navyšováním jejich cen z těchto důvodů organizované Agrární komorou a Zemědělským svazem namířené proti současné vládě nemají vůbec žádné reálné a  skutečně  v tomto smyslu pravdivé opodstatnění.

Jedinou pravdou se v těchto případech již může  nabízet snad pouze to, že Agrární  komora a Zemědělský svaz využívají své členy prakticky pouze jako „ovce“ k podpoře a prosazení dalších možných přesunů peněz od samotných těchto menších a středních podniků a podnikatelů k podnikům holdingového typu a k těm velmi velkým podnikům tj. od  2000 ha, jak je více specificky označuje i kategorizace Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.

Dnes tito malí a střední zemědělci demonstrují za návrat k „Tomanovu“ Strategickému plánu  a tím vlastně volají po tom, aby se jejich dotační peníze na přímých platbách zase snížily a přesunuly po vzoru tohoto „Tomanova“ Strategického plánu opět ještě více z jejich menších  podniků především  k podnikům chovajícím prasata  a drůbež, připadně pěstujícím meziplodiny a k podnikům s výměrami nad 2000 ha. Je to od nich velmi milé a velké gesto, ale měly by zvážit, zda jim tyto peníze a dotace nebudou později někde třeba i  chybět. Některé ekonomické výstupy z ÚZEI totiž již nyní ukazují na to, že nejvíce ekonomicky ohroženou skupinou z pohledu ČPH (Čisté přidané hodnoty) se stávají právě krom nejmenších podniků i podniky s výměrami do 1000 ha a do určité míry i podniky až do 2000 ha. Je potřeba toto vše zvážit i vzhledem ke skutečnosti, že II. pilíř tento přesun peněz vůbec nepotřebuje, protože do něj přibyde, jak bylo již dříve uvedeno ve srovnání se současností, 60 % peněz na dotace navíc.

Nový „Nekulův“ Strategický plán je v porovnání s „Tomanovým“ Strategickým plánem pro všechny zemědělce minimálně do 2000 ha v přímých platbách  jednoznačně výhodnější a spolu s dalším schváleným ohromným navýšením rozpočtu II. pilíře výrazně podpoří i ty největší zemědělské podniky tak, jak tomu doposud nikdy nebylo. Celkový rozpočet na dotace do zemědělství se ze ze současných 33 miliard Kč navyšuje na 40 miliard Kč. K tomu je potřeba ještě připočítat národní dotace ve výši 5 miliard Kč, které také navíc směřují převážně na podporu velkých a největších zemědělských a zpracovatelských potravinářských podniků.

Protivládní demonstarce organizované Agrorní komorou a Zemědělským svazem jsou z výše uvedených pohledů absolutně mimo skutečnou finanční realitu a stav v zemědělství.

Srovnávací sestava  dopadů původního „Tomanova“ a nového „Nekulova“ Strategického plánu na některé velikostní kategorie zemědělských podniků ZDE.

Srovnání jasně ukazuje zcela negativní dopad původního návrhu na všechny zemědělce v porovnání s novým Strategickým plánem s redistribucí 23 %.

Ing. Jan Štefl, místopředseda ASZ ČR