Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Zákon o vypořádání majetkových podílů v družstvech schválila vláda

03/07/08

Vláda schválila zákon o vypořádání majetkových podílů v družstvech. Zdroj: www.mze.cz
 

Vláda schválila zákon o vypořádání majetkových podílů v družstvech
 
 
Vláda na svém dnešním zasedání schválila návrh zákona o vypořádání majetkových podílů, na které vznikl oprávněným osobám nárok v souvislosti s transformací zemědělských družstev v devadesátých letech minulého století, a s ním související normy, např. zákon o vypořádání majetkových podílů v souvislosti s transformací zemědělských družstev.
 
„Cílem předloženého návrhu zákona je uzavřít problematiku narovnání majetkových vztahů v družstvech stanovenou transformačním zákonem z roku 1992. Chceme spravedlivým způsobem zabránit přenosu povinnosti vypořádat nároky oprávněných osob z části osob povinných na stát,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.
 
Průběh vypořádání majetkových podílů se v devadesátých letech nevyvíjel zcela v souladu se smyslem a účelem zákona. Stávající stav věcí v sobě nese známky zvýhodňování jedné části oprávněných osob na úkor zájmů a práv ostatních účastníků tohoto transformačního a restitučního procesu.
 
Pouze v 238 případech z 1208 zůstala transformovaná zemědělská družstva do dnešního dne družstvem a plní si své povinnosti ve vydávání náhrad oprávněným osobám. V ostatních případech proběhla další majetková transformace, jejímž cílem, v naprosté většině případů, bylo zbavit se zákonné povinnosti vydat majetek velké části oprávněných osob. Výsledkem těchto dalších majetkových transformací bylo výrazně příznivější uspokojení nároků oprávněných osob, které se staly členy nově vzniklých společností a výrazně horší uspokojení nároků těch oprávněných osob, které se členy nově vznikajících společností nestaly.
 
Oprávněné osoby, které se nestaly členy transformovaných zemědělských družstev ani nezačaly samostatně hospodařit, byly povinny ponechat své majetkové podíly ve správě družstev po dobu 7 let. Během této sedmileté lhůty nemohli žádným způsobem o svých majetkových podílech rozhodovat, ani se bránit proti převodům majetku do účelově založených společností. Majetku zbavená zemědělská družstva pak vstupovala do likvidace, do konkurzu nebo dál sice existují, ale jen formálně a vůbec s oprávněnými osobami nekomunikují. Z dostupných informací vyplývá, že počet takto poškozených oprávněných osob se pohybuje kolem 100 000 a výše jejich nevypořádaných majetkových podílů činí zhruba 10 mld. korun.
 
Legislativní rada vlády projednala návrh zákona 17. dubna 2008 a doporučila, aby vláda tento návrh neschválila. Návrh zákona byl proto před předložením kabinetu přepracován a  ministr Gandalovič předložil vládě návrh ve dvou variantách.
Vláda dnes schválila původní návrh zákona upravený podle návrhu stanoviska Legislativní rady vlády. Provedené změny výrazně posunují text směrem k jeho lepší aplikovatelnosti, princip návrhu zákona zůstává stejný a vychází z principu odpovědnosti povinných osob, zemědělských družstev a subjektů, do kterých byl majetek zemědělských družstev převeden, za vypořádání majetkových podílů.
Zdroj: www.mze
Vláda schválila upravený návrh zákona o vypořádání majetku zemědělských družstev, ke kterému měla v dubnu výhrady Legislativní rada vlády (LRV). Informoval o tom mluvčí MZE Petr Vorlíček. Návrh připravený ministerstvem zemědělství nařizuje právním nástupcům zkrachovalých družstev vyplatit bývalým podílníkům finanční vypořádání. Některé zemědělské podniky by tak musely vyplatit i desítky milionů korun.
 
"Cílem předloženého návrhu zákona je uzavřít problematiku narovnání majetkových vztahů v družstvech stanovenou transformačním zákonem z roku 1992," sdělil dnes ČTK ministr zemědělství Petr Gandalovič. Návrh se snaží zabránit tomu, aby se povinnost platit přenesla zčásti na stát. Ministr měl na dnešní jednání vlády připravenu i náhradní variantu, která počítala s tím, že rolníci by od státu dostali náhrady ve výši třetiny své pohledávky. Vláda ale nakonec schválila upravený původní návrh.
Na základě zákona by měly být vyplaceny nároky podílníkům družstev, kteří se rozhodli pro finanční vypořádání a jejichž družstva v průběhu sedmileté ochranné lhůty zanikla nebo z nich byl majetek vyveden do jiných společností. MZe odhaduje celkový počet poškozených osob až na 100.000, vypořádat by se měl majetek v hodnotě zhruba deseti miliard korun.
Návrh zákona podle nedávného vyjádření předsedy Legislativní rada vlády Cyrila Svobody (KDU-ČSL) zřejmě sněmovna neschválí. Zástupci KDU-ČSL se dohodli na tom, že návrh nepodpoří; nelze počítat ani s podporou opozice. K oběma návrhům má legislativní rada výhrady mimo jiné kvůli listině základních práv a svobod.
Gandalovič ale míní, že upravená verze zákona je dobrým základem pro jednání ve sněmovně. Původní návrh zákona byla vůči zemědělským akciovým společnostem podstatně přísnější, jelikož důkazní břemeno leželo na jejich bedrech. "Musely prokázat, že majetek, který užívají, již prošel procesem vydání oprávněných nároků. Uznali jsme, že určité obavy o destabilizaci velké části sektoru měly svoje opodstatnění," podotkl ministr.
Upravený zákon podle ministra vychází z principu, který je zakotven například v občanském zákoníku či v zákoně o konkurzu a vyrovnání. "Je to princip, kdy věřitel může odporovat právní úkony při přesunutí majetku u dlužníka, případně se může domáhat nápravy několik let zpětně," uvedl. Větší část důkazního břemene se tak přenáší na oprávněné osoby. "To je koneckonců také spravedlivé, protože pokud se někdo chce domoci svého majetku, měl by pro to něco udělat," dodal ministr.
Proti návrhu transformačního zákona se již dříve vyslovil předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Návrh označil za protiústavní. Stát podle něj nemůže do převzetí závazků nutit nové společnosti, které sám uznal.
Počátkem 90. let minulého století si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Někteří z nich zůstali členy družstev. Ti, co se rozhodli soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývající podílníci měli dostat finanční vyrovnání, ovšem až po uplynutí sedmileté lhůty. Během lhůty ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti.
Autor: ČTK