Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Nové výzvy pro naše zemědělství

16/05/08

Ministr zemědělství k novým prioritám české zemědělské politiky. Zdroj: Právo

Nové výzvy pro naše zemědělství

Mgr Petr Gandalovič

České zemědělství zažívá v posledních měsících významné změny, z nichž velká část má své kořeny ve změnách celoevropských a globálních. Ve většině komodit převyšuje poptávka nabídku, a tak dlouholetý přístup, podle kterého Evropa výrobu spíše omezovala a svazovala různými kvótami, musíme změnit a snažit se naopak bariéry produkce odstraňovat.
Zvyšující se ceny většiny zemědělských komodit a vzrůstající výše dotací vedly v loňském roce k rekordnímu zisku českého zemědělství.

Namísto pohledu na české zemědělství jako na ztrátové odvětví jsme proto naopak svědky zvýšeného zájmu o investice do něj a o zvyšování produkce. To jsou hlavní důvody, které nás vedou k formulaci nových priorit zemědělské politiky pro další léta.
Hlavní cíle představené reformy se dají shrnout do čtyř oblastí: 1. kvalita života na venkově, 2. konkurenceschopnost zemědělských podniků a odstranění byrokratických bariér pro jejich produkci, 3. důraz na vlastnická práva k půdě a péči o krajinu a 4. aktivní vystupování České republiky v Bruselu, kde se pravidla pro naše zemědělství formují.
Jsem velmi rád, že ihned po zveřejnění našich záměrů se na půdě nevládních zemědělských organizací rozvinula široká diskuse. Nebojím se ani kritických slov či návrhů na doplnění těch či oněch priorit.
Některé výhrady však považuji za nepochopení pravidel společné zemědělské politiky EU, jiné dokonce za zpochybnění některých základních principů, jako je priorita vlastnických práv či potřeba péče o zemědělskou krajinu.
Někteří v představené koncepci údajně postrádají důraz na podporu zemědělské produkce. Nejenže zapomínají, že podle pravidel EU může stát vázat na podporu produkce pouze 10 % přímých plateb, ale neberou v úvahu, že nejlepší podpora produkce jsou investice do konkurenceschopných technologií. Právě proto jsme zajistili urychlené čerpání evropských peněz a do zemědělských a potravinářských podniků již dorazilo více než čtyři miliardy korun.
Jednou z nejúčinnějších podpor produkce je odstranění byrokratických překážek. Za tímto účelem jsem zřídil tzv. antibyrokratickou komisi, na které se podílejí všechny nevládní organizace a která již přinesla konkrétní výsledky. Za zcela nefér považuji obvinění, že moje koncepce je zaměřena proti velkým podnikům. Tento trend bohužel přichází z Bruselu v podobě návrhu na krácení plateb na základě velikosti firmy – a já naopak proti němu velmi silně vystupuji. Jako předsednická země V-4 jsme zorganizovali skupinu zemí, která toto krácení odmítá. Podařilo se nám docílit toho, že poslední předložená verze je už podstatně lepší než ta původní. S překvapením také sleduji odmítavý postoj některých podnikatelů k pozemkovým úpravám a budování krajinných prvků, jejímž cílem je podstatné snížení rizik vodních a větrných erozí. Nevěřím, že je zodpovědným podnikatelům jedno, jestli se ztrácí půda z jejich polí, čímž se snižuje možnost výnosů a dobrého hospodářského výsledku. Půda odplavená přívalovými dešti navíc končí zčásti na zahrádkách obyvatel malých obcí, což jim radost určitě nedělá, z větší části v našich vodních nádržích, odkud ji za velké peníze musíme bagrovat. Krajina, kterou tvoří pouze rozsáhlé plochy zemědělské půdy, prostě nedovede dobře vodu zadržet. Takže ta nám v souvislosti s klimatickými extrémy bude stále více chybět či naopak přebývat v podobě záplav a povodní.
Cílem komplexních pozemkových úprav je taktéž jednoznačná identifikace obhospodařovaných pozemků a vlastnických a nájemních práv. Jsem přesvědčen, že správně provedené pozemkové úpravy představují stabilizaci podnikatelských podmínek, nikoli opak, jak někteří hrozí.
K urychlení tohoto procesu jsme skoro pětkrát navýšili finanční prostředky určené na pozemkové úpravy a rovněž jsme provedli osamostatnění Pozemkových úřadů. To však neznamená v žádném případě krok ke zrušení druhé části okresních pracovišť, tedy zemědělských agentur, jak to rovněž někteří špatně informovaní zvěstovatelé šíří.
Jsem přesvědčen, že moderní zemědělská politika nemá zemědělcům a potravinářům říkat, co mají dělat, ale má odstraňovat překážky jejich podnikání a zjednodušovat ta pravidla, kterými se musejí řídit. Mám radost z toho, že se našemu zemědělství začíná dařit a že zemědělci dostávají za svou produkci lepší ceny než v minulosti. Budu jim i v budoucnu pro to vytvářet co největší prostor a usilovat, aby měli rovné podmínky i v rámci Evropy.
Zdroj: Právo