Víc nevím, protože se mnou ani s nikým jiným nikdo tuto, dovolím si tvrdit zásadní problematiku, nekonzultoval. Co ale vím naprosto jistě, je to, že v případě, pokud se tak stane, bude to špatně a dokonce bych řekl, že by to byla fatální chyba. Nejenom pro nás zemědělce, ale také pro ministerstvo zemědělství. Jestli jsou totiž zemědělci v terénu s něčím spokojeni, pak je to nesporně s prací ZAPÚ. A naopak, jestli jsou s něčím nespokojeni, a to dlouhodobě, pak je to s prací, přesněji s přístupem úředníků SZIF. Čím menší zemědělec, tím větší je tato kauzalita. Není to nějaký můj momentální názor, kterým bych chtěl kritizovat chystané kroky ministra zemědělství Petra Gandaloviče. Je to konzistentní a dlouhodobý názor, který jsem už před dvěma roky touto dobou vyjádřil dopisem tehdejšímu státnímu tajemníkovi Miroslavu Tomanovi, ve kterém jsem za členy agrární komory za dobrou práci ZAPÚ a jejich vstřícnost k nám poděkoval.

Celá věc má i svůj rub. A tím je mimo administrování národních dotací s mimořádně vstřícným přístupem k zemědělcům (na rozdíl od většiny úředníků SZIF) plus mnoha dalších funkcí (aktualizace LPIS) i statistika a zjišťování zadaných dat pro ministerstvo zemědělství. Nedovedu si dost dobře představit důvod, který by vedl ministra k odstřižení přímého spojení s terénem. Podle mých znalostí nenajdeme v ostatních zemích podobnou paralelu. Anebo v České republice není potřeba se starat o zemědělce a pomáhat jim? Není třeba přihlížet k jejich potřebám a názorům? A nebo chcete-li, je možné dělat zemědělskou politiku bez zemědělců jenom od zeleného stolu? Na všechny otázky odpovídám „NE“ a žádám, aby další kroky byly pečlivě zváženy a s námi diskutovány.

Jan Veleba