Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Jalovicím je třeba se věnovat

11/10/07

Každá chyba v managementu chovu jalovic se odrazí negativně v budoucím stádu dojnic. Zdroj: www.agronavigator.cz
 

Jalovicím je třeba se věnovat

Každá chyba v managementu chovu jalovic se odrazí negativně v budoucím stádu dojnic.
Ve většině dojných stád tvoří podíl prvotelek více než 30 %, v některých podnicích je to dokonce více než 40 %; důvod navíc intenzivně se zabývat managementem odchovu jalovic.   
Jalovice jsou „choulostivější“ než starší krávy. Není u nich ještě ukončen růst a vývoj, mj. také mléčné žlázy. Jejich možnosti přijímat potravu jsou nižší (cca 80 – 85 %) a vykazují i jiné chování u krmného stolu v porovnání s plemenicemi na druhé nebo následujících laktacích. Po začlenění do stáda se musejí jalovice vypořádat s novým prostředím a jiným milieu zárodků, jejich hierarchické postavení je na nízké úrovni. Mají problémy dostat se ke krmivu a vodě a jsou rušeny staršími dojnicemi dokonce i v lehacích boxech. To znamená, že jalovice na začátku první laktace bývají vystaveny extrémnímu stresu, vyznačujícím se výrazně negativním potenciálem, zejména v období vypuzení lůžka v podobě následného zadržení lůžka, zánětu dělohy, zánětu vemene, onemocnění souvisejících s plodností a onemocnění paznehtů. Proto je důležité, zabránit vzniku těchto stresových faktorů a mladým zvířatům vstup do laktace maximálně ulehčit.  
Prvním krokem je pozvolné seznamování jalovic (dávno před očekávaným termínem porodu) s chovatelskými podmínkami a poměry v nové stáji a jejími obyvatelkami, aby si jalovice přivykly a měly čas se vyrovnat s novým spektrem zárodků. Dlouhodobě v tomto ohledu znamená dva nebo ještě lépe tři měsíce.  
Snížená schopnost jalovic přijímat krmivo o 15 až 20 % byla potvrzena nejnovějšími výsledky výzkumů v německém Výukovém a výzkumném centru Futterkamp. Prvotelky v porovnání s dojnicemi (v průměru 3,3 laktace) přijaly v průběhu prvních 100 dní v průměru o 4,5 kg sušiny krmiva méně. Další odlišností je, že jalovice i k přijetí menšího množství krmiva musely u krmného stolu strávit mnohem více času v porovnání se staršími plemenicemi. Ukázalo se, že starší dojnice do 5. týdne laktace navštěvují krmný stůl častěji a také je jejich příjem krmiva vyšší než v období následujícím. Krmný stůl starší plemenice navštěvují méně často, ale o to intenzivněji se věnují příjmu krmiva, kterého dokáží přijmout více za jednotku času. Naproti tomu u jalovic je šance přijmout vyšší množství krmiva jedině za předpokladu, že se zvýší frekvence návštěv u krmného stolu. Starší dojnice dokáží při jedné návštěvě krmného stolu přijmout v průběhu první třetiny laktace v průměru 570 g sušiny (430, 470 a 500 g v 1., 2. a 3. týdnu a dále kontinuálně narůstal příjem krmiva až do 11. týdne). U jalovic tomu tak nebylo: jejich průměrný příjem krmiva byl konstantní a během jedné návštěvy činil 340 g sušiny, což odpovídá pouhým 60 % množství, které běžně přijímají krávy. 
Vyšší frekvence návštěv krmného stolu u jalovic je možná jedině za předpokladu výborného zdravotního stavu jejich paznehtů a kloubů. Proto je nutné, aby byly jalovicím v posledním trimestru pečlivě upraveny paznehty, protože jen tak dpstanou jalovice šanci úspěšně odstartovat první nejtěžší týdny po porodu. Každá nedbalost se může projevit ztížením pohyblivosti a zvlášť u jalovic zvýšením nákladů.  
Jalovice ve stáji nutně potřebují s ohledem na boje o postavení na pomyslném hierarchickém žebříčku mnohem větší svobodu pohybu v porovnání se staršími dojnicemi. Během četných návštěv krmného stolu jsou jalovice vystaveny ze strany starších zvířat značným potížím. V případě, že je chodba příliš úzká a navíc je stáj přeplněná, může dojít u jalovic k výskytu závažných problémů díky nízkému příjmu krmiva a vody.  
Možnost jak těmto negativním jevům zabránit je vytvoření samostatné skupiny jalovic. V malých stádech to však není možné, je proto třeba se zaměřit na zlepšení ostatních parametrů komfortu zvířat – zajistit dostatečnou možnost vzájemného vyhýbání jednotlivých zvířat při ulehání do boxů, přijímání potravy (šíře pohybové chodby musí být minimálně 4 metry!) a vody (správné umístění napáječek – ne ve slepých uličkách), 1 žlabové napajedlo v minimální šíři 1,50 m na 20 zvířat. Nejčastějšími bojovnicemi o posílení pozice na hierarchickém žebříčku jsou jalovice, ale jejich nižší postavení není ještě zárukou toho, že starším zvířatům ustoupí a tak následně vzniká problém zablokování chodby. Každá chodba s omezenou průchodností ke krmnému stolu znamená snížení příjmu krmiva u jalovic, což má negativní dopad na jejich užitkovost a zdravotní stav.  
Dalším opatřením je vyvarovat se jakéhokoliv přeplnění stáje, pokud nemá každá kráva resp. jalovice k dispozici místo k ležení, je vystavena extrémnímu stresu. Následkem je vedle nižší užitkovosti a poruch zdraví především zpomalení vývoje zvířete. A jalovice jsou přitom základem užitkovosti stáda do budoucnosti! Proto je nutné zabývat se detailně poměry a podmínkami ve stájích.
 Vydáno : 10.10. 2007 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová