V Bruselu, dne 11. června 2007

Produkce a uvádění masa skotu do dvanácti měsíců věku na trh a vlastnosti tohoto masa v okamžiku porážky jsou v jednotlivých členských státech často odlišné. Lze rozlišit dva hlavní druhy systémů produkce. V prvním systému jsou zvířata živena převážně mlékem a mléčnými výrobky a poražena před dosažením věku osmi měsíců. V druhém systému jsou zvířata téměř výhradně živena obilovinami, převážně kukuřicí, s doplňkem pícnin a poražena po dosažení věku deseti měsíců. Zatímco první typ produkce existuje téměř ve všech členských státech, druhý se rozvinul pouze v několika členských státech, zejména v Nizozemsku, Dánsku a Španělsku.

Maso z těchto odlišných systémů produkce bylo dosud zpravidla uváděno na hlavní spotřebitelské trhy v EU pod jednotným prodejním označením – „telecí“. Zpravidla se nečiní odkaz ani na druh výživy, která byla zvířaty přijímána, ani na věk zvířat v okamžiku porážky.

Zkušenost ukazuje, že tato praxe by mohla způsobit narušení obchodu a podpořit nekalou hospodářskou soutěž. Má tudíž přímý dopad na řádné fungování jednotného trhu. Při vývozu z jatek byly totiž zjištěny rozdíly v ceně masa z jednotlivých systémů, které dosahovaly hodnoty 2 až 2,5 EUR za kilogram. Tato praxe může rovněž mást spotřebitele, neboť ho může uvést v omyl ohledně skutečných vlastností kupovaného produktu. Několik členských států proto požádalo Komisi, aby předložila návrhy na objasnění podmínek uvádění tohoto masa na trh, zejména s ohledem na užívání prodejního označení „telecí“.

Během veřejné konzultace organizované Komisí většina spotřebitelů potvrdila, že věk a výživa zvířat jsou důležitými kritérii pro určení vlastností masa, které z těchto zvířat pochází. Většina uvedla, že hmotnost zvířat při porážce je méně důležitá. Další studie prokázaly, že organoleptické vlastnosti masa, jako je měkkost, chuť nebo barva, se mění zejména ve spojitosti s věkem a výživou zvířat, ze kterých maso pochází. Konzultace rovněž ukázala, že v různých členských státech mohou mít spotřebitelé rozdílná očekávání od stejných prodejních označení.

Rada pro zemědělství proto přijala návrh Komise týkající se stanovení prodejního označení povinného ve všech členských státech pro uvádění masa zvířat z kategorií 0 až 8 měsíců a 8 až 12 měsíců na trh a současně povinnosti uvádět věkovou kategorii zvířat při porážce. Při výběru prodejních označení zohlední nová pravidla co nejvíce zvyky a kulturní tradice, aby se spotřebitelům napomohlo učinit výběr splňující jejich očekávání. V důsledku toho by maso v první kategorii neslo obchodní označení „telecí”. Maso ve druhé kategorii by bylo označeno jako „hovězí maso z mladého skotu”.

Podobně nelze pojem "telecí” nebo všechna nová označení v návrhu, která jsou od prodejních označení odvozena, použít při označování masa ze skotu staršího dvanácti měsíců.

Hospodářské subjekty, které chtějí doplnit prodejní označení podle tohoto nařízení o jiné, dobrovolně poskytnuté údaje, tak mohou učinit v souladu se stávajícím systémem pro identifikaci a evidenci skotu a o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (nařízení (ES) č. 1760/2000).

V zájmu soudržnosti a ve snaze zabránit narušení hospodářské soutěže se ustanovení tohoto nařízení bude také vztahovat na maso dovážené ze třetích zemí.

Evropská unie produkuje okolo 800 000 tun telecího masa ročně. Největšími producenty jsou Francie (30 %), Nizozemsko (26 %), Itálie (18 %), Belgie (7 %) a Německo (6 %). Francie a Itálie jsou největšími konzumenty telecího masa a připadá na ně přibližně 70 % evropské spotřeby.