Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Priority ministra zemědělství ČR

16/03/07
smf

„Rozvoj venkova je mojí prioritou“, říká ministr zemědělství . Zdroj: Zpravodaj MZe, 12.3.2007

 

Rozvoj venkova je mojí prioritou, říká ministr zemědělství

Datum: 12. 3. 2007, zdroj: Zpravodaj MZe 1/2007, rubrika: Zpravodaj MZe

Pane ministře, nedávno jste byl jmenován do čela resortu, od kterého mnoho obyvatel venkovských obcí očekává podporu — jaké jsou Vaše priority v nové funkci?
Věřím, že politická situace se již stabilizovala. Protože zemědělství se čím dál více stává záležitostí evropskou, je mou prioritou hájit naše zájmy v Evropské unii. Chceme zajistit, aby všichni zainteresovaní mohli již v letošním roce čerpat co nejvíce peněz z evropských i národních zdrojů. Do roku 2013 bude moci Česká republika čerpat až 13 miliard korun ročně v rámci nového Programu rozvoje venkova (PRV). Uvědomuji si, že mnohé obce a celý náš venkov potřebuje cílenou finanční pomoc, aby se mohl všestranně rozvíjet. Na to se chci nyní soustředit především. Náš PRV jsme předložili Evropské komisi jako první z členských zemí. Nyní již mohou probíhat technické konzultace, které povedou ke schválení našeho Programu rozvoje venkova. Zároveň již začal jednat o konečné podobě jednotlivých opatření Monitorovací výbor PRV, kde jsou i zástupci Asociace krajů, Spolku pro obnovu venkova a Svazu měst a obcí ČR. Hladké čerpání co největšího objemu podpor do rozvoje venkovských regionů je tedy moji trvalou prioritu.
V této souvislosti bych rád upozornil na informační kampaň, která bude v brzké době spuštěna. Jejím prostřednictvím představíme Program rozvoje venkova. O konkrétních akcích budeme veřejnost včas informovat. V souvislosti s osou III PRV, která se nejvíce týká právě rozvoje obcí a vesnic, chci také upozornit na navazující článek v tomto čísle časopisu Obec a finance.
Za velmi aktuální prioritu dále považuji systematickou přípravu na naše předsednictví v EU v prvním pololetí r. 2009. 
Neměl by se resort zaměřit na aktuálnější problémy, jako jsou třeba pozemkové úpravy, tolik potřebné pro dořešení vlastnických vztahů a které Vaší předchůdci opomíjeli?
K pozemkovým úpravám se ještě dostanu. Pokud jde o předsednictví v Radě Evropské unie je nejvyšší čas začít s pečlivou přípravou. Půlroční předsednictví je klíčové pro každou členskou zemi – je to období, kdy pozornost všech sedmadvaceti členských států bude upřena na nás. Na to, jaké priority budeme prosazovat a jakým způsobem to budeme dělat. Za dobu našeho předsednictví se odehrají stovky důležitých jednání pod naším vedením a my chceme, aby tato jednání byla úspěšná. Chceme, aby nás ostatní členové vnímali jako spolehlivého partnera, schopného vést všechny společné politiky Unie. Naším cílem je prezentovat se v co nejlepším světle a přitahovat zájem investorů z celé EU. V době našeho předsednictví se také bude rozhodovat o nové podobě Společné zemědělské politiky.
Proto jsme už začali s intenzivní jazykovou přípravou vybraných odborníků, kteří budou v době předsednictví zodpovědní za jednání. Se zeměmi Visegrádské čtyřky specifikujeme společné priority, které bude ČR obhajovat. Také jsme se již dohodli se švédskými kolegy, že s nimi budeme konzultovat naše priority. Švédské předsednictví přijde totiž na řadu po nás a se Švédském nás spojuje liberálnější postoj k řadě aspektů ve Společné zemědělské politice.
Abychom to nezamluvili — jakou váhu přikládáte pozemkovým úpravám?
Myslím si, že pozemkové úpravy byly v minulých letech tak trochu "Popelkou" v zemědělské politice státu. V loňském roce byla jejich podpora prakticky nulová. Přitom jejich realizace je jednou z podmínek rozvoje trhu s půdou, což se také významně dotýká mnoha obcí. Pro letošní rok je situace výrazně lepší. Ze státního rozpočtu máme vyčleněno na pozemkové úpravy 700 milionů korun, z Operačního programu a z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova, který letos spustíme, můžeme počítat s další 1,17 mld. korun na projekty pozemkových úprav. 300 milionů korun proinvestuje Pozemkový fond na jednoduché pozemkové úpravy. Z programu protipovodňových opatření bude možné čerpat jednu miliardu korun v letech 2007 až 2010 na pozemkové úpravy zaměřené na ochranu před povodněmi. Pro letošní tak lze počítat s celkovou částkou přesahující dvě miliardy korun.
V poslední době se objevily nejasnosti okolo financování rozvojových aktivit v obcích pod 2000 obyvatel. Můžete vysvětlit, v čem je jádro problému a kde vidíte řešení?
V nových fondech pro rozvoj venkova se hranice pro čerpání dotací na opravu místních komunikací snížila na úroveň pěti set obyvatel. Z těchto fondů původně obce mohly čerpat zdroje na výstavbu a opravy místních komunikací. V řadě obcí mezi pěti sty a dvěma tisíci obyvateli jsou proto obavy, že nedosáhnou na zdroje, ze kterých by si místní komunikace mohly opravit. Nejde ale o nějaké rozhodnutí na poslední chvíli. Diskuse na toto téma probíhala dva roky a náš Program rozvoje venkova je odevzdaný do Bruselu ke schválení. Ale co je podstatné — obce do dvou tisíc obyvatel se mohou ucházet o dotace v regionálních operačních programech. Právě proto se náš PRV zúžil na obce do pěti set obyvatel, aby regionální programy nezůstaly bez poptávek.
Lesní kalamita je stále aktuálním tématem. Vyhlásil jste nouzový stav, lidé nesměli vstupovat do lesů v nejpostiženějších oblastech. Jaká je současná situace?
Obhlédl jsem krajinu z paluby vrtulníku. Sám rád létám na kluzácích a vím, že z ptačí perspektivy získá člověk nejpřesnější obraz krajiny. Škody jsou velmi velké a jejich odstraňování bude trvat nejméně půl roku. Problém bude hlavně u drobných majitelů lesa a u některých obecních lesů, kde není potřebná těžební technika. V nejhůře postižených oblastech sice skončil nouzový stav, ale nebezpečí padajících stromů zůstává. Na řadě míst proto bude platit zákaz vstupu do lesů dál. Obce s rozšířenou působností mohou v určitých lokalitách pohyb lidí nadále omezit. S. p. Lesy ČR již ukončil první zadávací řízení na práce v lesích ve zkráceném termínu. Požadoval jsem, aby se práce s odstraňováním kalamitního dříví uskutečnily rychle, ale zároveň transparentně.
Máte v kompetenci i oblast vodního hospodářství, kde je stále živá debata okolo plánu postavit v zemi množství přehrad. Trváte na tomto záměru nebo bude přehodnocen?
Musím opakovat, že ministerstvo zemědělství nemá v plánu zaplavit území ČR přehradami. Plán hlavních povodí původně navrhoval hájit určitá území před nežádoucí výstavbou, čímž by zůstal prostor pro eventuální vodní díla k zadržení životně důležité vody, až nastane její nedostatek. Hovořím o horizontu padesáti a více let. Vlna protestů, která se zvedla, ukazuje, že veřejnost byla nedostatečně informována. Proto se vláda bude Plánem hlavních povodí zabývat v březnu, ovšem bez lokalit chráněných k akumulaci vod.