Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Jedná se  nám o účinnou ochranu českého zemědělství!

22/02/07

Rozhovor Haló novin s Miroslavem Jirovským, předsedou Zemědělského svazu ČR . Autor : Miroslav Svoboda, 21.7.2007, zdroj: Haló noviny

Jedná se nám o účinnou ochranu českého zemědělství!
Rozhovor Haló novin s Miroslavem Jirovským, předsedou Zemědělského svazu ČR
Společná zemědělská politika Evropské unie se také přímo dotýká našich zemědělců. V posledních letech pociťujeme snižování výroby, zejména u živočišné produkce. Restriktivní opatření EU se promítají i u nás. Projevují se i výrazně narůstající agrární dovozy ze 75 mld. Kč v roce 2003 na 112 mld. za rok 2006. Narůstá i záporné saldo agrárního obchodu se zahraničím, v roce 2006 činilo již 33 mld. Kč. To vše jsou problémy, s nimiž se musí naše zemědělství v nejbližší době vyrovnat.
Jaké jsou priority současného českého zemědělství?
Především by to mělo být zastavení trvalého propadu zemědělské produkce, a to včetně záporného salda agrárního obchodu. Nejaktuálnějším úkolem je splnění závazků a směrnic Evropské unie na veškeré podnikatelské aktivity, které v zemědělství jsou, protože ty mohou být po roce 2009 dalším faktorem, jenž bude dál utlumovat české zemědělství.
Hovoří se o podporách v zemědělství, plánu rozvoje venkova na léta 2007-2013. V tomto období bychom měli čerpat dotace z fondů EU. Jak jsme na to připraveni?
Plán rozvoje venkova na léta 2007-2013 je jedním ze zdrojů dotací z fondů EU. Okruh dotací a podpor, které mají čeští zemědělci k dispozici, je ale vícezdrojový.
První okruh dotací tvoří přímé platby, a to v systému SAPS a TOP UP. Přímé platby při dodržování správné zemědělské praxe a dalších podmínek, stanovených EU, jsou v podstatě nárokové platby. Platby SAPS jsou stanoveny z Bruselu. Pro letošní rok máme vyjednáno 40 % z úrovně plateb z roku 2013, ne jak se často hovoří 40 % průměru Evropské úrovně. To by naše podpory byly významně vyšší. Každoročně se tyto platby budou zvyšovat o 10 procent, a to až do roku 2013. Na tom se v podstatě nic měnit nemůže.
Druhou součástí těchto přímých plateb jsou tzv. TOP UP platby. Jde o podporu zemědělcům, a to z národních zdrojů. V Bruselu bylo vyjednáno, že každá národní vláda může rozhodnout, aby tyto platby z Bruselu byly doplněny až o 30 % z úrovně roku 2013. Letos poprvé budou navýšeny na jejich maximální výši.
Takže jde o dva různé zdroje, které souvisí s aplikací správné zemědělské praxe a dodržováním stanovených předpisů, přičemž plnění těchto předpisů se bude stále přísněji kontrolovat. Právě s tímto problémem, tedy plněním stanovených předpisů, se naši zemědělci budou muset v nejbližším obdobím poprat . Tlak na plnění těchto agroenviromentálních předpisů, jak je také můžeme nazvat, mají v současné době největší dopad na útlum zemědělské produkce u nás. Celkem je jasné, že řada zemědělských podniků z důvodu nedostatku finančních zdrojů bude svoji produkci omezovat či utlumovat. Z toho tedy vyplývá onen zápas, který každoročně vede Agrární komora ČR za dotace z národních zdrojů, jak jsme byli svědky na podzim loňského roku.
Druhým okruhem dotací je plán rozvoje venkova, který se člení do tzv. čtyř os. Osa I. je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a posílení dynamiky podnikání v těchto oborech cestou restrukturalizace a inovace. Osa II. je orientována na zlepšování životního prostředí a krajiny, ochranu půdy a vody prostřednictvím tzv. agroenvironmentálních programů. Hlavním cílem osy III. je zlepšování kvality života ve venkovských oblastech např. formou zakládání nových podniků, podpory rozvoje biotechnologií a aktivit na venkově směrem k nezemědělským činnostem. Důraz je soustředěn na tvorbu nových pracovních míst a zlepšování podmínek na vesnici včetně nezbytné infrastruktury. Součástí osy IV. je iniciativa LEADER, která umožňuje podpořit strategie místního rozvoje. Cílem je zapojit do programů rozvoje venkovské mikroregiony, a to na principu partnerství a spolupráce místní samosprávy s podnikatelskou sférou a neziskovými organizacemi. Jde o podporu výběrovým způsobem, takže ne každý zemědělec je může dostat.
Třetí částí podpor jsou národní platby, tak jak si každá země vyjednala speciální podporu svých zemědělců. Tyto podpory jsou placeny z vlastního rozpočtu té které země.
Čtvrtou částí podpor zemědělcům je činnost Podpůrného a garančního rolnického a lesního fondu, jehož cílem je zlevňování úroků z úvěrů. Tyto platby pocházejí rovněž z národních zdrojů, na ně Brusel také nepřispívá, ale musí být v souladu s legislativou EU.
Pokud vezmeme do úvahy přímé platby z Bruselu a tzv. TOP UP platby z národních zdrojů – jde v podstatě o kompenzační platby, které se našim zemědělcům vyplácejí za to, že regulují ceny zemědělských produktů podle směrnic EU. Například v roce 2003 Evropská unie schválila reformu ceny mléka. Rozhodla, že se sníží intervenční ceny másla a sušeného odstředěného mléka o 21-25 %, a tak ve své podstatě řekla, že zemědělcům tento pokles cen bude ze 60 % kompenzován. Když nyní EU rozhodla, že sníží ceny cukrovky o 43 procent, tak se rozhodla toto snížení ceny kompenzovat zemědělcům platbou na úrovni asi 62 procent z celkové částky poklesu ceny cukrovky. Podpory, které známe pod pojmem přímé platby, to nejsou dotace jen zemědělcům. Jde o ekonomickou kompenzaci i vyšších nákladů na podporu agroenviromentálních nařízení, zabezpečení vyšších standardů zdravotně nezávadných potravin, které byly z EU nastaveny.
Proč je stanovena tato regulace cen?
Tato regulace cen je stanovena z důvodu, že Evropská unie chce odstranit dotace exportu zemědělských komodit. V podstatě to znamená, že EU si snižuje cenu dané komodity a může tak snížit i objem této podpory při exportu nadprodukce zemědělských výrobků. Přímé platby z části také hradí i vyšší náklady, které přinášejí požadavky na kvalitnější péči o životní prostředí, péči o zvířata a na výrobu zdravotně nezávadných potravin. V rámci společné zemědělské politiky EU jde o odlišný přístup, a to na rozdíl od zemědělské produkce jiných zemí, jako jsou např. státy jižní Ameriky. Tam je totiž přístup k přírodě i zvířatům značně odlišný. To těmto rozvojovým státům umožňuje vyvážet za dumpingové ceny, protože mají nízké náklady. To je také jeden z důvodů proč si Evropa bude muset svůj trh nadále částečně chránit.
21. února 2007, Miroslav SVOBODA

Zdroj: Haló noviny, 21.02.2007

Zařazeno v Zemědělství, ZS ČR