Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Nepotravinářské využití zemědělské produkce

27/02/06

Minulý týden Evropský hospodářský a sociální výbor projednával materiál ve věci nbovitelných zdrojů surovin. Velká část těchto surovin má původ v zemědělství a materiál popisuje mnohem širší spektrum využití zemědělské produkce než jsme zvyklí dnes

Mnohdy se pojem nepotravinářské využití produkce zaměňuje s výrazy: nepotravinářské využití půdy či dokonce nezemědělské využití půdy. Tyto výrazy lze považovat za nepřesné či dokonce zavádějící.

Výraz: Nepotravinářské využití zemědělské produkce vyjadřuje jasně, že zemědělec zůstává zemědělcem a zůstává spjat s půdou. Svoji produkci uplatňuje mimo potravinový trh, který se opakovaně potýká s přebytky. Tímto způsobem může uplatnit produkci zejména z rostlinné výroby, ale i vedlejší produkty živočišné výroby mají svoji šanci. V celé této záležitosti je nutné, aby byl také řádně zachován koloběh látek v přírodě, protože jinak by mohla vzniknout nežádoucí nerovnováha.

Dogmata, mýty a skutečnost
 Nepotravinářské využití zemědělské produkce je pouze pro LFA.
 Nepotravinářské využití zemědělské produkce je pouze pro produkční oblasti.
 Nepotravinářské využití se často zužuje pouze na spalování biomasy ze šťovíku.

Co pojem správně vyjadřuje
Nepotravinářské využití zemědělské produkce především znamená, že se otevírají šance, jak udržet zemědělskou výrobu a zároveň nevytvářet napětí na potravinovém trhu a zastavit tím tedy trvale snižující se rozměr českého zemědělství.
Jde například o zemědělcům dobře známé pěstování řepkového semene na MEŘO, kde donedávna fungovala bohatá struktura podpor. Dále jde o využití obilného či jiného lihu do palivového benzínu. Je to ale i již zmiňovaná biomasa na přímé spalování (v roce 2005 byla podporována dotačním titulem 1.U. Výraz také znamená produkci organických látek rostlinného a živočišného původu pro biozplynování kombinované s kompostováním.

Uplatnění v řadě oborů
Nepotravinářské využití zemědělské produkce má však mnohem širší uplatnění než jen v energetice, například v oblasti stavebního, chemického ale i farmaceutického průmyslu. V těchto odvětvích mají zemědělci šanci se stát dodavateli suroviny, ale to nestačí. Měli by této šance využít jako příležitosti, aby se podíleli na procesu zvyšování přidané hodnoty své suroviny. Mít tedy obchodní podíl ve firmách, kde se bude surovina zpracovávat a zhodnocovat.
Opěrným bodem a zázemím by se mohla stát již existující odbytová družstva, která jen rozšíří svoji činnost o obchod s komoditami pro nepotravinářské využití a stanou se obranou proti cenovému vydírání.

Co je třeba udělat
Zemědělci by měli o dané problematice shromažďovat dostatek pravdivých a včasných informací, výsledky výzkumu ověřit v provozních podmínkách a v regionech se zapojit do realizace konkrétních projektů již v přípravné fázi, například v MAS (místních akčních skupinách). V regionech je třeba důsledně dbát, aby jednotlivé krajské koncepce zemědělství navazovaly na koncepce energetické a jiné.
V odborných komisích AK ČR je nutné sladit názorovou hladinu a potřebným směrem připomínkovat legislativu a připravovaný systém podpor. Z těchto důvodů byla také vytvořena koordinační skupina v rámci komise životního prostředí při AK ČR, která má shora uvedený proces nastartovat.


Autor: Ing.Václav Kroutil, ředitel RAK Pardubice