Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Agrární komora požaduje spolufinancování 2.pilíře SZP 2022+ 60 procenty

03/06/21
smf

Agrární komora ČR chce, aby stát v dalším období spolufinancoval Evropský rozvojový program alespoň ze 60-ti procent. V současném období je to 35 procent, v příštím se však počítá s poklesem plateb od Evropské unie. ČTK to dnes řekl prezident komory Jan Doležal. Ze současného Programu rozvoje venkova mohli zemědělci, potravináři a lesníci čerpat do roku 2020 […]

Agrární komora ČR chce, aby stát v dalším období spolufinancoval Evropský rozvojový program alespoň ze 60-ti procent. V současném období je to 35 procent, v příštím se však počítá s poklesem plateb od Evropské unie. ČTK to dnes řekl prezident komory Jan Doležal.

Ze současného Programu rozvoje venkova mohli zemědělci, potravináři a lesníci čerpat do roku 2020 až 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu byl 35 procent. Zbytek tvořily evropské zdroje.

Protože se v příštím období počítá s poklesem plateb od Evropské unie, stát se podle mluvčího českého ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého snaží o zajištění zvýšené částky z českého rozpočtu.

„Ministerstvo usiluje o zajištění odpovídající částky národního spolufinancování Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, která by dostatečně reflektovala na zvyšující se požadavky zemědělců v oblasti udržitelnosti životního prostředí a podporovala rozvoj konkurenceschopnosti celého sektoru,“ řekl dnes mluvčí.

Pokud by měly být pokryty všechny požadavky například ze strany Evropského parlamentu v plánovaném rozsahu, je podle něj třeba zajistit 67-procentní spolufinancování ze státního rozpočtu.

„V absolutní částce to činí přibližně 67 miliard korun,“ řekl.

ČTK informuje, že Slovenská zemědělská a potravinářská komora chce, podle předsedy Emila Macha, zvýšit podíl kofinancování ze současných 25 procent na 45 procent.

Agrárníci argumentují hlavně zvyšujícími se ekologickými požadavky, například desetiprocentním ladem na orné půdě nebo snaze snížit množství využívaných přípravků na ochranu rostlin a hnojiv. Pokud budou tyto novinky v příštím období povinné, budou mít větší náklady na produkci stejného množství potravin. To se podle komory odrazí v ceně jídla. Podle Doležala, zemědělci zvyšující se náklady nemohou brát na svá bedra, protože prodávají komodity za stejné ceny, jako před 20 lety.

 

Autor článku: ČTK