Sklizeň hlavních plodin skončila. Na mnoha místech současně čekala řepka na sklizeň a nová se už sela. To v době využití desikací nebývalo. Bez zvýšených nákladů na sušení, nebude možné ve vyšších polohách řepku sklidit v požadované kvalitě. Ekonomika u zmlazených a druhotně zaplevelených porostů bude záporná. Výnosy nad očekávání a kvalita problematická v mnoha znacích (nízký tuk u řepky, objemovky u pšenic, propady u jarních ječmenů atd.). Samostatnou kapitolou je zobchodování sklizené produkce přímo ze žní.

Je třeba říci, že problémů přibývá, místo aby ubývaly. Začínáme s přípravou na novou sklizeň. O způsobu setí, přimoření osiva a využití meziplodin bylo psáno minulý měsíc. Nyní si uvedeme možnosti jak rostliny připravit na nepříznivé období a pokusit se dosáhnout maximální ekonomické produkce.

Hnojení

Podzimní hnojení koncem října dávkou 40 kg N/ha v močovině se stalo u řepky téměř standardem. Navýšení výnosu v jednotlivých letech je 2–8 %. U obilnin toto hnojení je kontraproduktivní. Rostliny vytváří více slabých odnoží a ty následně mají zadinovité zrno a snižují objemovou hmotnost a výnos. U obilnin je optimální aplikace NPK před setím nebo pod patu. Pokud se to nestihne, je možné NPK dodat v začátku vegetace, ale čím později tím horší výsledek.

Pokud aplikujeme NPK s elementární sírou je nutné vše zapravit do půdy, pokud je aplikujeme na povrch, síra je využitelná až v dalším roce pro následnou plodinu. Surifikace (přeměna S na SO₃ a SO₄) probíhá v půdě, na povrchu jen minimálně. Dodání síry obilninám v dávce cca 30 kg/ha a olejninám v dávce 50–60 kg/ha je stále jedním z nejlepších intenzifikačních prvků s vynikající ekonomiku (viz tabulka 1 poslední řádek).

Motorem pro rostliny je mohutný kořenový systém a síla odnoží. Jeho podpora a stimulace dává základ pro silné rostliny, které se lépe vyrovnávají s nepřízní zimy a následně i s dubnovým suchem. Péče o takovéto rostliny začíná již v časném podzimu společně s herbicidní ochranou. Rostliny obilnin mají jinou dynamiku růstu než růst řepky. Během zimy u řepky rostou převážně kořeny, kdežto u obilnin rostou nejen kořeny a výrazně nadzemní hmota.

Foliární aplikace

Ověřená je tank-mix kombinace postemergentních herbicidů s foliární výživou v říjnu. K tomu slouží fosfor v dávce 150 g/ha na podporu růstu kořenů, mangan v dávce 30–50 g/ha na posílení odnožovací uzlu a vytvoření silných odnoží, cytokininy pro stimulaci rostliny v generativní fázi, prolin a hydroxi-prolin kvůli hospodaření s vodou a vytvoření hustých pletiv před zimou. Tyto jednotlivé složky je možné poskládat z jednotlivých přípravků, nebo zvolit na již hotový produkt. Po několikaletém zkoušení lze doporučit přípravky Aucyt Start v dávce 2,0–3,0 l/ha dle stavu porostu nebo AktiFer Grow v dávce 2,0 l/ha. Tato aplikace se stala v našich porostech na provozních plochách standardem.

Častou chybou je aplikace CCC na podzim na porosty, které přerůstají, hlavně u ozimých ječmenů. Zde CCC již nepomáhá, porušení apikální dominance u nadzemní části přichází většinou pozdě. Zároveň CCC porušuje i apikální dominanci kořenů. S nástupem nízkých teplot je to kontraproduktivní vstup.

Naopak jarní aplikace CCC je vynikajícím základem strategie proti poléhání. Na podzim je potřeba rostlinu hýčkat a na jaře krátit a zesilovat. Stále platí provést včasné jarní hnojení, zvláště při mírném průběhu zimy. Pokud jsme zvolili strategii s aplikací elementární síry společně s NPK, můžeme na jaře nahradit kyselé sírany a DASU za jiná N hnojiva vhodná pro naši oblast.

Tab. 1: Vliv podzimního hnojení ozimé pšenice v maloparcelkovém pokusu (odrůda Tobak, 2016)

Graf 1: Růst ozimé pšenice během zimního období (odrůda Tobak)

Obr. 1: Podzimní přihnojení ozimé pšenice DAM 390 ( 20. 10., 40 kg N/ha)
– snížení výnosu o 18 % (poškozené pásy)