Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Rezidua herbicidů v zelenině a možnosti jejich eliminace

18/07/19

Informace Agromanual

Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Marie Suchanová, Ph.D.; Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Rezidua pesticidů v potravinách jsou stále důkladněji kontrolována a zejména u ovoce a zeleniny dochází občas k záchytům vzorků, které nesplňují platné normy.

Limity výskytu reziduí pesticidů

Při kontrolách prováděných Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí bývá nejčastěji zachycena potravina, která obsahuje rezidua pesticidu, který není v EU buď vůbec registrován, nebo není registrován k použití na kontrolovanou plodinu. Méně často dochází k záchytům registrovaných pesticidů v nadlimitním množství, tedy v takovém, které překračují maximální limity výskytu reziduí (tzv. MLR). Hodnoty MRL jsou nejčastěji udávány v mg/kg a mohou být u jednotlivých plodin odlišné, přičemž rozdíly mohou být i mezi sklízenými částmi plodiny. Většinou se hodnoty MLR pro jednotlivé pesticidy pohybují v rozmezí od 0,01 do 50 mg/kg. Hodnoty MLR v plodech a ostatních konzumovatelných částech zelenin jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 396/2005 a pozdějších předpisech a jsou pro všechny státy Evropské unie shodné.

V případě, že pěstitelé používají pouze registrované přípravky a po jejich aplikaci dodržují ochrannou lhůtu (OL – časový odstup mezi aplikací pesticidu a sklizní), nemělo by být ve sklizených produktech průkazně více reziduí, než stanovuje MLR. Některé obchodní řetězce, ve snaze o zatraktivnění jimi prodávaného ovoce a zeleniny, nutí své dodavatele, aby garantovaly ještě nižší množství reziduí pesticidů, než jaké stanovují MLR. Jedná se o tzv. nízkoreziduální produkci, kdy prodávané ovoce a zelenina obsahuje rezidua pesticidů v množství, které nepřesahuje 10, 25 nebo 50 % MLR. K zajištění takové produkce je pak třeba u některých pesticidů dodržovat přísnější (delší) ochranné lhůty.

Nejpřísnější normy na obsah reziduí pesticidů jsou stanoveny pro potraviny určené k dětské výživě, jde o tzv. bezreziduální produkci, která nesmí obsahovat více než 0,01 mg/kg reziduí pesticidů.

Schopnost u nás pěstovaných ovocných druhů metabolizovat pesticidy je obvykle nižší než u zelenin, proto jsou u většiny fungicidů a insekticidů registrovaných do ovoce vyžadovány poměrně dlouhé ochranné lhůty. Herbicidy se však v sadech obvykle používají takovým způsobem, že prakticky nedochází ke kontaktu s tvořícími se plody. Jedinou výjimkou jsou jahody, případně keře rybízů, jejichž plody mohou být při nevhodné aplikaci zasaženy listovými graminicidy, případně jinými herbicidy.

Rezidua herbicidů u zeleniny

Daleko častěji dochází ke kontaminaci rezidui herbicidů u zeleniny, zejména té, u které se sklízí a následně konzumují listy a má poměrně krátkou vegetační dobu (saláty, špenát, atd.). V letech 2012–2015 jsme na České zemědělské univerzitě zakládali maloparcelkové pokusy v salátu, kedlubnách, květáku, mrkvi a cibuli. Porosty těchto zelenin byly ošetřovány herbicidy, které jsou do těchto zelenin registrovány v ČR, či jiné zemi EU, v několika aplikačních termínech. Testovaná zelenina byla sklízena v několika termínech a sklizené vzorky byly analyzovány v akreditované laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze na rezidua herbicidů. Stručné zhodnocení získaných výsledů je uvedeno níže.

Rezidua herbicidů v košťálové zelenině

Nejvíce ohrožena je košťálová zelenina s krátkou vegetační dobou, především kedlubny, ve kterých jsme v našich pokusech detekovali malé množství pendimethalinu (do 10 µg/kg), zejména pokud bylo ošetření provedeno ve vyšších dávkách, za chladného počasí (březnové výsadby), kdy je rozklad herbicidu v půdě pomalejší. Množství reziduí pendimethalinu, může ovlivnit také průběh srážek během vegetace. Intenzivní srážky před sklizní, kterým předcházela suchá perioda, mohou kořenům zpřístupnit herbicid sorbovaný v půdě, který již rostlina nemusí stihnout metabolizovat.

Naopak v květácích nebyla detekována žádná rezidua půdních herbicidů: clomazone, metazachlor, napropamid, S-metolachlor, dimethenamid-P, quinmerac, ani pendimethalin, pokud byla jejich aplikace provedena alespoň 50 dní před sklizní. Také u zelí či kapusty je nepravděpodobná kontaminace půdními herbicidy, pokud je jejich ošetření provedeno na počátku vegetace. Pokusy v těchto dvou zeleninách jsme však neprováděli.

Rezidua postemergentních listových herbicidů: pyridate, clopyralid, picloram nebyla v květáku nalezena, ani v případě, že ošetření bylo provedeno 3 týdny před sklizní. Výše uvedené, v ČR do květáku registrované herbicidy, lze tedy použít jak do nízkoreziduální tak bezreziduální produkce.

Naopak rezidua některých listových graminicidů: fluazifop a quizalofop byla detekována i v případě, že doba od aplikace do sklizně byla delší než 40 dní. U fluazifopu, který však není do květáku registrován, byly dokonce detekovány hodnoty několikanásobně vyšší než je hodnota MLR! Naopak rezidua cycloxydimu a propaquizafopu nebyla v květáku nalezena při žádné provedené analýze.

Rezidua herbicidů v salátu

Salát patří z hlediska možností kontaminace rezidui herbicidů k nejproblematičtějším plodinám. Hlavním důvodem je krátká vegetační doba a používání perzistentních herbicidů. Výše uvedená rizika lze částečně eliminovat omezením aplikačních dávek problémových půdních herbicidů (pendimethalin) u velmi časných výsadeb a sníženou intenzitou závlahy v druhé polovině vegetace.

V našich pokusech s hlávkovým i ledovým salátem jsme nedetekovali žádná rezidua herbicidů obsahující: clomazone, S-metolachlor, dimethenamid, či flufenacet, které však nejsou v ČR do salátu registrovány. Tyto herbicidy byly aplikovány před výsadbou salátu (40–50 dní před sklizní). Naopak herbicidy obsahující pendimethalin a propyzamide, které jsou v ČR do salátu registrovány, byly v salátu detekovány téměř při všech odběrech. Obsah obou účinných látek v testovaných vzorcích se však pohyboval hluboko pod hodnotou MLR (4000, resp. 600 µg/kg).

Koncentrace pendimethalinu ve vzorcích salátu byla ovlivněna povětrnostními podmínkami (teplotou, intenzitou slunečního svitu a vlhkostí půdy) a použitím netkané textilie. Pokud byl porost salátu zakládán v druhé polovině dubna nebo byla použita netkaná textilie, byla degradace reziduí pendimethalinu rychlejší a záchyty reziduí ve sklizených hlávkách nižší. Velký vliv na koncentraci reziduí pendimethalinu v salátu měla hmotnost sklizených salátů. Velmi časně sklizené, menší saláty obsahovaly obvykle větší množství reziduí, než saláty s větší hmotností, které měly obvykle delší vegetační dobu.

Rezidua listových graminicidů: cycloxydim a propaquizafop nebyla nalezena v žádném ze vzorků, a to i když byla aplikace provedena 2–3 týdny před sklizní. Naopak rezidua quizalofopu byla nalezena ve všech testovaných vzorcích (20–200 µg/kg), vždy však šlo o hodnotu výrazně pod hranicí MLR (400 µg/kg). Rezidua jediného do salátů registrovaného graminicidu Fusilade Forte 150 EC (fluazifop) po aplikaci rychle klesala. Zatímco 2 týdny po aplikaci bylo v salátu nalezeno přes 100 µg/kg fluazifopu (MLR 200 µg/kg), 5 týdnů po aplikaci již nebyla detekována žádná rezidua. Při dodržení ochranné lhůty (42 dní) tak lze tento přípravek bezpečně použít i k nízkoreziduální produkci salátu.

Z herbicidů registrovaných v ČR k regulaci plevelů v salátu, nelze žádný bezpečně použít pro bezreziduální produkci. Regulace plevelů v těchto systémech je proto třeba řešit plečkováním, okopávkou nebo použitím mulčů.

Rezidua herbicidů v cibuli

Nejvíce ohrožené rezidui herbicidů jsou cibule s krátkou vegetační dobou, tedy obvykle cibule sklízené s natí, či na zeleno, přičemž v cibulové nati bývá koncentrace reziduí herbicidů (i půdních) obvykle 2–3× vyšší než v cibulích. U cibule určené ke skladování je riziko kontaminace rezidui herbicidů nižší, nicméně v průběhu skladování může dojít k zpětné přeměně metabolitů do forem, které mohou analytické přístroje detekovat, což může být problém především u bezreziduální produkce.

Z preemergentně aplikovaných herbicidů nebyla v našich pokusech v cibuli detekována rezidua: pethoxamidu, S-metolachloru a flufenacetu, které však nejsou v ČR do cibule registrovány. Pendimethalin aplikovaný preemergentně byl detekován ve sklizené cibuli na hranici meze detekce měření přístroje a lze jej proto použít jak v nízkoreziduální tak bezreziduální produkci cibule určené na přímou spotřebu i skladování, nikoliv však jako „zelenačku“. Pokud byl pendimethalin aplikován postemergentně byla detekována rezidua pod hranicí MLR (50 µg/kg) již 2 týdny po jeho aplikaci, přičemž méně než 10 µg/kg (bezreziduální produkce) bylo detekováno, pokud byl odstup od aplikace alespoň 4 týdny.

Aclonifen aplikovaný preemergentně nebo velmi časně postemergentně (min. 10 týdnů před sklizní) byl sice detekován v době sklizně v hodnotách, které sice nepřekračovaly hodnotu MLR (20 µg/kg), nicméně pro nízkoreziduální či bezreziduální produkci, nelze tento herbicid doporučit, zejména pro porosty určené k přímému prodeji s natí – tzv. jarní cibulka, pro kterou je hodnota MLR přísnější (10 µg/kg).

Z postemergentně aplikovaných herbicidů nebyla v našich pokusech detekována rezidua: fluroxypyru, pyridatu ani flumioxazinu (není v ČR registrováno).

Z testovaných listových graminicidů byla největší koncentrace reziduí nalezena ve vzorcích cibule ošetřených fluazifopem (graf 1), který byl sice 3 týdny po aplikaci degradován pod hranici MLR (300 µg/kg), ale k degradaci pod mez detekce přístroje došlo až po dalších 3 týdnech, což by mohlo být problém při pěstování v systému bezreziduální produkce cibule nebo při pěstování jarní cibulky, pro kterou je hodnota MLR výrazně přísnější (10 µg/kg). Malé množství reziduí (do 10 % MLR) bylo detekováno také po aplikaci quizalofopu (graf 2). Jediným z testovaných graminicidních přípravků, jehož rezidua nebyla v cibuli detekována při žádné provedené analýze, byl propaquizafop.

Graf 1: Průběh degradace fluazifopu v cibuli (MRL 300 µg/kg)
Graf 1: Průběh degradace fluazifopu v cibuli (MRL 300 µg/kg)

Graf 2: Průběh degradace quizalofopu v cibuli (MRL 400 µg/kg)
Graf 2: Průběh degradace quizalofopu v cibuli (MRL 400 µg/kg)

Rezidua herbicidů v mrkvi

Nejvíce ohrožené rezidui herbicidů jsou mrkve s velmi krátkou vegetační dobou, tedy obvykle karotky, které se sklízí a prodávají ve svazcích s natí, či malé karotky určené pro konzervárenské zpracování, přičemž také v mrkvové nati bývá koncentrace reziduí herbicidů vyšší než v kořenech. Také u kořenové zeleniny může při skladování dojít ke zpětné přeměně metabolitů do forem, které mohou analytické přístroje detekovat, což může být problém u bezreziduální produkce, nicméně v našich pokusech jsme tento jev nezaznamenali.

Z herbicidů registrovaných preemergentně do mrkve bylo nejméně reziduí (do 10 µg/kg) ve sklizených vzorcích detekováno po aplikaci pendimethalinu. Přesto nelze tento herbicid doporučit do systému bezreziduální produkce, neboť detekované hodnoty vykazovaly velký rozptyl a nelze tedy vyloučit překročení hodnoty 10 µg/kg při zvolení jakékoliv reálné ochranné lhůty. Velmi nízké obsahy reziduí byly zaznamenány také po preemergentním ošetření: clomazonem, pethoxamidem a flufenacetem, které však nejsou v ČR do mrkve registrovány.

Aclonifen byl po preemergentní aplikaci detekován v koncentracích odpovídajících 3–17 % MLR. Po postemergentní aplikaci se pohyboval obsah reziduí aclonifenu v podobném rozsahu. Tento herbicid lze tedy při dodržení ochranné lhůty (80 dní) použít v systému nízkoreziduální produkce (rezidua do 25 % MLR), pro bezreziduální produkci však tento herbicid není vhodný.

Postemergentně aplikovaný metribuzin byl již 2 dny po aplikaci degradován pod hodnotu MLR (100 µg/kg), lze tedy předpokládat, že listový příjem tohoto herbicidu mrkví je minimální a herbicid na povrchu listů podléhá rychlé degradaci. Při dodržení ochranné lhůty (60 dní) lze metribuzin použít v systému nízkoreziduální produkce, avšak z důvodu poměrně dlouhého setrvání malého množství reziduí není tento herbicid vhodný pro bezreziduální produkci.

Z registrovaných listových graminicidů nebyla detekována rezidua propaquizafopu, který je proto jako jediný vhodný do systému bezreziduální produkce. Nalezená množství reziduí quizalofopu byla poměrně malá (do 10 % MLR), tento přípravek lze tedy bez výraznějšího omezení použít v systému nízkoreziduální produkce. Největší koncentrace reziduí z testovaných listových graminicidů byly zaznamenány u fluazifopu, který však není v ČR do mrkve registrován.

Závěr

Většina herbicidů používaných v zeleninách zanechává ve sklizených částech minimální množství reziduí, pakliže je dodržena jejich ochranná lhůta. Problémy mohou být s některými půdními herbicidy (pendimethalin a aclonifen) u zelenin s krátkou vegetační dobou a v chladnějších podmínkách pěstování (velmi časné výsadby).

Nejrizikovější herbicidy z pohledu reziduí ve sklizených produktech jsou listové graminicidy quizalofop a fluazifop, které, při jejich nesprávném použití (v plodinách do nichž nejsou registrovány nebo při nerespektování ochranných lhůt), mohou zanechávat ve sklizených produktech velké množství reziduí.

foto: M. Jursík