Evropská komise (EK) předložila 1. 6. 2018 legislativní návrh SZP po roce 2020 společně s dalšími detaily týkajícími se budoucího Víceletého finančního rámce. Pro ČR je v běžných cenách pro období 2021 – 2027 vyčleněno 5871,9 mil.€ na přímé platby, 49,5 mil.€ na opatření na řízení trhu, a 1811,4 mil.€ na programy rozvoje venkova, celkově tedy 7732,9 mil.€ v běžných cenách. Ve stálých cenách k roku 2018 po započtení inflace ale výsledná alokace finančních prostředků činí 5218,2 mil.€ pro přímé platby, 44,0 mil.€ pro opatření na řízení trhu, a 1609,7 mil.€ na ENRD. Celkem tedy 6871,9 mil.€ ve stálých cenách.
      Celkově Komise navrhuje rozpočet pro I. pilíř ve výši 286,2 mld.€ v běžných cenách, pro II. pilíř SZP Komise navrhuje rozpočet 78,8 mld.€ (oproti současným 90 mld.€). Členským státům by ale mělo být umožněno posílit spolufinancování II. pilíře tak, aby byl pokles rozpočtu kompenzován. Krácení rozpočtu pro SZP v minulém týdnu odmítli ministři zemědělství z FR, ES, IT, PT, EL, FI a IE.
    Z celkové obálky pro SZP by v následujícím programovacím období mělo být 40% plateb propojeno s posíleným výkonem SZP směrem k ochraně životního prostředí a klimatu.
    Evropská komise směrem k externí konvergenci plateb na hektar uvádí, že u členských států s platbami nižšími, než je 90% průměru EU, bude v průběhu příštího programovacího období snižován rozdíl mezi úrovní přímých plateb z 50% na 90%. Vnitřní konvergence úrovně přímých plateb by mělo být dosaženo nejpozději do roku 2026, a to alespoň na 75% průměru.
    Komise v legislativním návrhu navrhuje povinné zastropování přímých plateb na úrovni 100.000 €, přičemž stropovány by neměly být pouze přímé platby na hektar, ale kumulativně všechny platby v I. pilíři včetně dobrovolných plateb vázaných na produkci, dobrovolných schémat pro klima a životní prostředí, doplňkových redistributivních podpor příjmů, a doplňkových podpor příjmů pro mladé zemědělce. Komise k povinnému zastropování navrhuje zavést i povinnou progresivní degresivitu přímých plateb, a to nad úrovní 60.000 €. Pro přímé platby v rozmezí 60.000 – 75.000 € bude muset být zavedeno krácení o minimálně 25%, pro platby v rozmezí 75.000 – 90.000 € minimálně 50%, a pro platby v rozmezí 90.000 – 100.000 € minimálně 75%. EK uvádí, že k celkové zastropované částce by měly být připočteny mzdové náklady související se zemědělskou činností deklarované zemědělci, a to včetně daní a příspěvků na sociální pojištění. K výpočtu konkrétních částek členské státy dle návrhu Komise pravděpodobně použijí průměrnou výši mezd v zemědělství platnou pro daný členský stát nebo region. Finanční prostředky získané díky zastropování budou ponechány v národní obálce daného členského státu, a mohou být primárně využity na redistributivní platby, dále i na podporu mladých zemědělců a podporu opatření v oblasti životního prostředí, případně na programy rozvoje venkova.
    Podle návrhu Evropské komise by měly být umožněny přesuny mezi pilíři oběma směry až do výše 15%, s případným navýšením o dalších 15% z EZZF do EZFRV pro opatření spojená s ochranou životního prostředí a klimatu, a o 2% z EZZF do EZFRV pro opatření spojená se zahájením činnosti mladých zemědělců.
    Kromě alokace 2% obálky pro opatření spojená se zahájením činnosti mladých zemědělců budou moci členské státy poskytnout mladým zemědělcům i jednorázové platby, jejichž výše je limitována na 100.000 €.  

      K dobrovolným platbám vázaným na produkci (VCS) Komise uvádí, že by VCS platby měly podpořit konkurenceschopnost sektorů citlivých komodit, a měly by být vypláceny pouze na ty sektory a produkci, které jsou významné z ekonomického, sociálního nebo environmentálního důvodu. EK navrhuje snížit strop pro VCS platby z 13% pro citlivé komodity na 10%, podpora 2% pro proteinové plodiny by měla být zachována. Státy, které v rámci současné SZP implementují VCS platby v míře nad 13%, si i v SZP po roce 2020 budou moci zachovat platby vyšší jak navrhovaných 10%, nebudou ale smět překročit úroveň plateb VCS z roku 2018.
    EK v části věnované nástrojům řízení rizik vzhledem ke ztrátám způsobeným externími vlivy uvádí, že členské státy budou muset zajistit, aby byla podpora vyplácena pouze v případě, že ztráty přesáhnou více než 20%. Státy pak poskytnou podporu maximálně do výše 70% oprávněných nákladů.
    Členské státy by v rámci posílené subsidiarity měly mít pravomoc uzpůsobit i některé definice svým národním specifickým podmínkám. Mezi tyto definice by měla patřit i definice skutečného zemědělce, oprávněných hektarů, či mladého zemědělce.
Legislativní návrhy dostupné zde (anglicky) .  zdroj: www.agrieu.cz, 3.6.2018