Častý dotaz mnoha zemědělců v současné době zní: kam s travní sečí ze zatopených ploch? Porosty jsou totiž často tak silně zanesené pískem a celkově znečištěné, že nemohou být zkrmovány.

Alternativou je fermentace materiálu v zařízeních na výrobu bioplynu. V zásadě nic nehovoří proti – pokud fermentor pro tento účel splňuje technické podmínky. Existují však také některá rizika, která by měli provozovatelé zařízení zvážit. „Pokud se na plochy dostanou například oleje nebo lidské fekálie, může být porost ze zákona hodnocen jako odpad, který se smí fermentovat pouze za určitých podmínek“, varuje Andrea Horbelt z odborného svazu Biogas před příliš bezstarostným zacházením s tímto materiálem. V takových případech totiž platí nařízení o bioodpadu, podle nějž smí být bioodpad zpracován v pouze v zařízeních, která mají příslušná povolení. Kromě toho musí provozovatel před plněním fermentoru substrát po určitou dobu zahřívat.

Stejné platí pro provozovatele, kteří chtějí fermentovat potraviny ze zatopených skladových hal. Také toto podléhá nařízení o bioodpadech. Při jakýchkoli pochybách by proto takovéto partie neměly být fermentovány v typických zemědělských zařízeních, ale v zařízeních na zpracování odpadu.  

http://www.topagrar.com/news/Energie-Energienews-Ueberflutetes-Gras-und-Getreide-Vorsicht-beim-Einsatz-in-Biogasanlagen-1180452.html