Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Změny v "Havarijní vyhlášce"

25/11/11

Změny v novele vyhlášky  č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

Jaké změny přináší novela vyhlášky o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
 
Novela vyhlášky č. 450/2005 Sb. nabyla  platnosti již 15. července 2011!
Novela pod číslem 175/2011 Sb. přináší mnoho zásadní změn.
Novelu je možné si stáhnout na webu MV ČR ZDE
Přehled hlavních změn:
A) Za nakládáním se závadnými látkami se považuje nově i "skládkování" (§ 2 písm. a))
B) zacházením se závadnými látkami ve větším rozsahu
zacházení se závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím v něm obsažených závadných látek nad 1 000 l včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým množstvím v nich obsažených závadných látek nad 2 000 l včetně, a to v kterémkoliv okamžiku. O zacházení s pevnými závadnými látkami ve větším rozsahu se nejedná, je-li s nimi nakládáno v kterémkoliv okamžiku v celkovém množství závadných látek do 2 000 kg včetně. Dále se o zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu nejedná, je-li nakládáno
1. s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo
2. s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci,
C) zacházením se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody
zacházení s nebezpečnou závadnou látkou nebo zvlášť nebezpečnou závadnou látkou, a to v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v záplavových územích, na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod. O zacházení se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se nejedná, je-li v uvedených oblastech nakládáno
1. se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek v kapalném skupenství do 10 l včetně nebo v pevném skupenství do 15 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek do 15 l včetně,

2. s nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm obsažených závadných látek v kapalném skupenství do 250 l včetně nebo v pevném skupenství do 300 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených nebezpečných závadných látek do 300 l včetně,

3. s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo

4. s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci,".

D) Nové pojmy:
odborně způsobilá osoba – fyzická osoba, která je způsobilá podle § 6a provádět zkoušky těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a dopravu nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek,
kontrolním systém – systém umožňující stálé sledování případného úniku závadných látek,
havarijní jímka – jímka, záchytná vana nebo nádrž určená k zadržení závadných látek uniklých nebo vypuštěných při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení s objemem minimálně odpovídajícím kapacitě největší nádrže v ní umístěné nebo do ní svedené,
nadzemní nádrž – nádrž, u níž je umožněna kontrola všech vnějších stěn a dna, a nádrž s povrchem zakrytým snímatelnou tepelnou izolací

E) Kontrolní systém (§ 3 odstavce 2 až 4):
(2) Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek plní alespoň jednu z těchto funkcí:
a)  kontinuální technické zjišťování těsnosti zařízení, v němž je obsažena závadná látka,
b) zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně horninového prostředí povrchových a podzemních vod,
c) trvalé měření hladiny závadné látky s indikací proti přeplnění a úniku,
d) senzorickou kontrolu těsnosti zařízení, nebo
e) senzorickou kontrolu stavu a vlivu závadných látek uložených mimo zařízení podle zvláštního právního předpisu17) na okolní
    prostředí.
 
(3) Kontrolní systém u nadzemních zařízení, u kterých je možné provést senzoricky kontrolu celého jejich vnějšího pláště, může být založen na senzorickém pozorování uživatelem nebo jím vyškolenou a pověřenou osobou.

(4) Uživatelé závadných látek provádějí kontroly způsobem podle odstavců 2 a 3 a o jejich výsledcích vedou evidenci. Základem kontroly je vizuální prohlídka skladů a skládek, posouzení jejich technického stavu, kontrola výstupů z technických kontrolních systémů a kontrola funkčnosti systémů pro průběžné měření výšky hladiny a pro ochranu proti přeplnění. Evidence kontrol je na vyžádání předkládána příslušnému vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí, případně kontrolním orgánům podle zvláštního právního předpisu18), včetně technické výkresové dokumentace kontrolovaných zařízení.

 
F) odborně způsobilá osoba – provádění zkoušek těsnosti (nový § 3a):
(1) Odborně způsobilá osoba v rámci provádění zkoušek těsnosti podle § 39 odst. 4 písm. d) vodního zákona:
a) se prokazatelným způsobem seznámí se zkoušeným potrubím, nádrží pro skladování nebo prostředkem pro dopravu závadných látek,
b) není-li zkouška těsnosti prováděna podle ČSN EN 473, vypracuje předpis pro provedení zkoušky těsnosti, který obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce; tento předpis bude uživatelem evidován a na vyžádání předložen příslušnému vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí,
c) posoudí aktuální technický stav potrubí, nádrže pro skladování nebo prostředku pro dopravu závadných látek,
d) posoudí výstupy kontrolního systému podle § 3 odst. 2.
(2) Odborně způsobilá osoba v rámci provádění zkoušek těsnosti podle § 39 odst. 4 písm. d) vodního zákona provede zkoušku těsnosti dotčené nádrže, potrubí nebo prostředku pro dopravu:
a) způsobem v souladu s odpovídající technickou normou nebo zvláštním právním předpisem, nebo
b) náhradním způsobem, v případě, že zkoušku není možné provést způsobem podle bodu 1, a to:
1. kontrolou výstupů z kontrolního systému zřízeného pro zjišťování úniku závadných látek ze zkoušené nádrže nebo potrubí z důvodů jeho netěsnosti,

2. zjištěním a vyhodnocením aktuálního stavu podzemní vody, zeminy nebo půdy v okolí nádrže nebo potrubí,

3. kontrolou měřením poklesu hladiny skladované látky v nádrži, nebo

4. senzorickou kontrolou stavu zkoušené nádrže nebo potrubí.


G) Náležitosti havarijního plánu (v § 5 se odstavec 1 vkládá nový odstavec 2)
      Ustanovení týkající se uvádění údajů o vlastníkovi či vlastnících provozního území neplatí pro    
      havarijní plán určený pro ucelené provozní území obsahující místa určená k uložení tuhých
      statkových nebo organických hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Místa určená k
      uložení hnojiv se schematicky zakreslují do mapových podkladů evidence využití půdy vedené
      podle zvláštního právního předpisu, pokud je uživatel závadných látek do této evidence zařazen.

H) Náležitosti havarijního plánu §5:
b) seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází, identifikační údaje a bezpečnostní list nebo identifikační list nebezpečného odpadu; v případě, že není bezpečnostní list ani identifikační list nebezpečného odpadu k dispozici, uvedou se vlastnosti těchto látek podle přílohy č. 2 a průměrné a nejvyšší množství závadných látek, se kterými se nakládá,

c) seznam zařízení, ve kterých se zachází se závadnými látkami, včetně přehledného schematického zakreslení jednotlivých zařízení, jejich technických parametrů a popisu kanalizace; dokumentace zahrnuje popis cesty odtoku odpadní vody od jejího vzniku v zařízení až po výpust odpadní vody do povrchových vod, popřípadě do kanalizace pro veřejnou potřebu, a dále popis cesty odtoku srážkových vod oddělenonou dešťovou kanalizací až po její výpust,".

I) § 6 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou "Aktualizovaný havarijní plán nebo jeho upravené části či nové doplňky se zašlou vodoprávnímu úřadu nebo správnímu úřadu příslušnému k vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.".


J) Odborně způsobilá osoba – nový § 6a

(1) Pro provádění, organizování, řízení a vyhodnocování zkoušek těsnosti musí mít odborně způsobilá osoba vzdělání z oboru odpovídajícího prováděné zkoušce. Pro provádění zkoušek těsnosti podle § 3a odst. 2 písm. a) a b) je nezbytné technické vzdělání a odborně způsobilá osoba musí být držitelem platného certifikátu příslušného stupně nebo jiného osvědčení podle odpovídající technické normy, je-li tato norma vydána.

(2) V případě, že pro provedení dané zkoušky těsnosti neexistuje odpovídající systém certifikace, odborně způsobilá osoba musí splnit následující předpoklady:

a) zdravotní způsobilost doložitelnou pravidelnými lékařskými preventivními prohlídkami včetně oční prohlídky podle
    vykonávané práce a charakteru pracovního prostředí s četností minimálně jedenkrát za tři roky,

b) vzdělání a praxi v rozsahu:

1. vysokoškolského vzdělání v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na vodní stavby, hydrogeologie nebo hydrochemie a minimálně jeden rok praxe v oboru,
2. středního vzdělání s maturitní zkouškou v oblasti stavebnictví a minimálně tři roky praxe v oboru,   nebo
3.středního vzdělání s výučním listem a minimálně šest let praxe v oboru strojírenství a strojírenská výroba nebo stavebnictví,

c) znalosti právních předpisů a technických norem upravujících provoz, údržbu a zkoušení příslušného zařízení dle druhu jejich konstrukce a skladované závadné látky.
(3) Pro provádění zkoušek těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst. 2 písm. b) bodů 1 a 2 musí mít odborně způsobilá osoba příslušné vzdělání z oboru hydrogeologie nebo hydrochemie a být držitelem osvědčení k vyhodnocování výsledků geologických prací v oboru sanační hydrogeologie; pro zkoušky těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst. 2 písm. b) bodů 3 a 4 musí mít odborně způsobilá osoba vzdělání v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na hydrogeologii či hydrochemii.

(4) Odborně způsobilá osoba doloží způsobilost k provádění zkoušek těsnosti ověřenými fotokopiemi všech oprávnění a certifikátů a dokladem o zdravotní způsobilosti podle odstavce 2 písm. a) zaslaným spolu s čestným prohlášením podle přílohy č. 3 Ministerstvu životního prostředí, a to nejpozději dva měsíce před provedením první zkoušky těsnosti. Doklad o zdravotní způsobilosti dále odborně způsobilá osoba zasílá Ministerstvu životního prostředí vždy do jednoho měsíce po pravidelné lékařské prohlídce provedené podle odstavce 2 písm. a).

(5) Odborně způsobilá osoba, která ze zdravotních nebo jiných důvodů ztratí oprávnění, certifikaci nebo přestane tuto činnost vykonávat, oznámí tuto skutečnost nejpozději do jednoho měsíce Ministerstvu životního prostředí.".

K) Přílohy:
Příloha č.1 – stanovuje náležitosti předpisu pro provedení zkoušky těsnosti, který se vypracuje, není-li zkouška těsnosti prováděna podle ČSN EN 473 (předkládá se na vyžádání předložen příslušnému vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí
Příloha č.2 – vlastnosti látek
příloha č.3 – četné prohlášení OZO
 
Seznamy odborně způsobilých osob pro provádění zkoušek těsností najdete Z D E

převzato z  www.tretiruka.cz, upravil Smital