Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

MZe k návrhům Evropské komise

14/10/11

Návrhy Evropské komise na reformu Společné zemědělské politiky EU vzbudily smíšené reakce. Zdroj MZe

Návrhy Evropské komise na reformu Společné zemědělské politiky EU vzbudily smíšené reakce
 Evropská komise včera zveřejnila dlouho očekávané legislativní návrhy k reformě SZP po roce 2013. Navázala tak na konzultační proces a Sdělení k budoucnosti SZP z loňského listopadu. Z vyjádření komisaře EU pro zemědělství Daciana Ciolose je zřejmé, že návrhy reformy jsou většinou shodné s tím, co Komise v minulých měsících prezentovala jako své záměry a co už bylo předmětem diskusí s odbornou veřejností i v ČR. Texty podrobně zanalyzují odborníci Ministerstva zemědělství a bude k nim vypracováno oficiální stanovisko ČR. Je ale patrné, že se EK držela svého původního stanoviska z loňska a připomínky jednotlivých členských států zapracovala minimálně.
       Reformní návrhy byly představeny veřejnosti a Evropskému parlamentu a příští týden je v Lucemburku EK představí ministrům zemědělství Unie. „Nyní nás čeká jeden a půl až dva roky tvrdého vyjednávání mezi jednotlivými státy EU, Radou ministrů, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Je to poprvé, co se Evropský parlament zapojí do rozhodování o reformě SZP, proto očekávám velmi tvrdá jednání. Budeme se na ně intenzivně připravovat ve spolupráci s dalšími resorty v ČR. Povedeme aktivní agrární diplomacii, budeme vytvářet aliance s novými i se starými zeměmi EU. Počítáme s intenzivní spoluprací s poslanci Evropského parlamentu s cílem maximálně prosadit zájmy ČR. Stejně tak nadále počítáme s úzkou spoluprací s nevládními organizacemi a dalšími partnery,“ řekl k nadcházejícím jednáním ministr zemědělství ČR Petr Bendl.
„Pokud jde o předběžné hodnocení návrhů, z pohledu MZe, jsou spíše zklamáním, protože nepřinášejí žádné podstatné zjednodušení SZP, ani zásadnější přínos v její transparentnosti. Také významně nesnižují byrokracii a administrativní náročnost a nezvyšují konkurenceschopnost evropských podniků vůči třetím zemím,“ řekl náměstek ministra Juraj Chmiel
   Zásadním novým prvkem je ozeleňování přímých plateb ve výši 30 %, které jako princip Ministerstvo zemědělství podporuje například v zájmu ochrany půdy. Neshoduje se ale s Komisí na předložených opatřeních a výši ozelenění. Požadavek, aby sedláci nechali povinně ležet ladem nejméně sedm procent půdy pro ekologické účely, je v době rostoucích nároků na zdroje potravin a obnovitelné energie v rozporu s ostatními cíli SZP. Odporuje tržní orientaci a pro Česko není přijatelný. ČR podporuje rozumné ozeleňování, ale bude místo podílu 30 % navrhovat 10 % a dobrovolnou povahu ozelenění. 
      Další změny spočívají např. v zavedení povinné platby pro mladé farmáře do 40 let, povinné platby pro malé farmy, dobrovolné platby pro méně příznivé oblasti, v možnosti převodu části prostředků z přímých plateb na rozvoj venkova a dalších elementů.
     Dlouho avizovanou součástí reformy má být zavedení zastropování přímých plateb podle velikosti podniků, tzv. capping. Dosavadní vyjednávací úsilí přineslo částečný úspěch. „Evropská komise  ustoupila tlaku blokační menšiny v Radě EU, iniciovanou právě ČR. Původně zvažované varianty, které by postihly 26 až 59 % přímých plateb v ČR, nahradila variantou rozumnější, odstupňovanou a zohledňující zaměstnanost na farmách. Tato varianta by měla na hospodářství v ČR mírné dopady. Prostředky získané ze zastropování také zůstanou, na rozdíl od původního návrhu, v dotčeném členském státě a budou převedeny do oblasti rozvoje venkova. Zastropování by ale představovalo zavádění další byrokracie. I ve své mírnější podobě negativně zasáhne do našeho zemědělství, a proto jej nadále nepodporujeme,“  řekl náměstek ministra Juraj Chmiel.
      Ministerstvo zemědělství považuje za částečně pozitivní, že EK navrhuje sbližování úrovně přímých plateb mezi členskými státy, i když toto sblížení plateb je omezené. Až ve vzdálené budoucnosti, konkrétně pro přespříští programovací období po roce 2021 začne diskuse o kompletním vyrovnání výše plateb mezi všemi státy EU.
      Pokud jde o rozvoj venkova, návrh celkově nejde špatným směrem. Zohledňuje například metodu Leader v ČR využívanou pro projekty čtvrté osy.Členské země budou mít více možností ve výběru opatření. To je pozitivní, ale některé zásadní momenty nejsou jasné. Předpokládá se vytvoření partnerských smluv mezi státy EU a Komisí, budou zavedeny povinné kvantitativní ukazatele, chybí rozdělení národních obálek na rozvoj venkova a objektivní kritéria, podle kterých by rozdělení probíhalo. Pozornost bude třeba také věnovat vyjasnění některých aspektů, včetně konkrétního provádění budoucích programů a vyvarovat se překryvů.
Radek Ležatka
ředitel Odboru komunikace MZe , zdroj: www.eagri.cz ,13.10.2011