Krajinné prvky a novela zákona o zemědělství
04/11/09
Prvního října 2009 začala platit novela zákona č. 257/1997 Sb. o zemědělství, která se mj. zabývá problematikou evidence krajinných prvků v systému LPIS.
Krajinné prvky a novela zákona o zemědělství
Prvního října 2009 začala platit novela zákona č. 257/1997 Sb. o zemědělství, která se mj. zabývá problematikou krajinných prvků a jejich evidencí v systému LPIS. V návrhu nových standardů GAEC ( platnost od 1.1.2010) se v pořadí šestý standard GAEC týká činnosti žadatele o dotace v souvislosti s evidovanými krajinnými prvky.
"Žadatel zajistí, že krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník nebudou rušeny, popřípadě poškozovány. Za rušení, popřípadě poškození krajinného prvku se nepovažuje, dojde-li k zásahu vůči němu se souhlasem příslušného orgánu."
Krajinné prvky
Základní jednotkou evidence krajinných prvků je krajinný prvek, který představuje souvislou plochu, popřípadě jiný útvar, i zemědělsky neobhospodařované půdy, která plní mimoprodukční funkci zemědělství a která se nachází uvnitř půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, nebo s ním nejméně na části hranice sousedí. Pokud je krajinný prvek užíván více než jedním uživatelem krajinného prvku, je možné jej rozdělit na více krajinných prvků. Nachází-li se krajinný prvek uvnitř půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, je součástí výměry tohoto půdního bloku, popřípadě tohoto dílu půdního bloku
U krajinných prvků se eviduje
a) identifikační číslo krajinného prvku,
b) druh krajinného prvku podle kritérií uvedených v § 3m, zákona o zemědělství
c) příslušnost k půdnímu bloku, popřípadě jeho dílu,
d) výměra krajinného prvku,
e) vlastník krajinného prvku, pokud je znám,
f) uživatel krajinného prvku, za předpokladu prokázání právního důvodu užívání,
g) zařazení do katastrálního území
Jestliže se krajinný prvek nachází uvnitř půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, nebo pokud s ním nejméně na části hranice sousedí, může příslušný orgán po prokázání právního důvodu užívání krajinného prvku poskytnout uživateli tohoto půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, dotaci i na plochu krajinného prvku, a to za podmínek stanovených nařízením vlády vydaném k provádění společných organizací trhu, přímých podpor, Programu strukturální podpory a Programu rozvoje venkova.
Druhem krajinného prvku (dle NV č. 335/2009 Sb.) je:
a) mez,
b) terasa,
c) travnatá údolnice,
d) skupina dřevin,
e) stromořadí,
f) solitérní dřevina.
(2) Mezí se rozumí souvislý zatravněný útvar liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, zpravidla vymezující hranici půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku. Součástí meze může být dřevinná vegetace, popřípadě kamenná zídka.
(3) Terasou se rozumí souvislý svažitý útvar liniového typu tvořený terasovým stupněm, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, a zmenšující sklon části svahu půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, zpravidla vymezující hranici půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku. Součástí terasy může být dřevinná vegetace, popřípadě kamenná zídka.
(4) Travnatou údolnicí se rozumí členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace.
(5) Skupinou dřevin se rozumí útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 2 000 m2. Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.
(6) Stromořadím se rozumí útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.
(7) Solitérní dřevinou se rozumí izolovaně rostoucí dřevina s průmětem koruny od 8 m2 vyskytující se v zemědělsky obhospodařované krajině mimo les. Za solitérní dřevinu se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice.
(3) Terasou se rozumí souvislý svažitý útvar liniového typu tvořený terasovým stupněm, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, a zmenšující sklon části svahu půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, zpravidla vymezující hranici půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku. Součástí terasy může být dřevinná vegetace, popřípadě kamenná zídka.
(4) Travnatou údolnicí se rozumí členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace.
(5) Skupinou dřevin se rozumí útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 2 000 m2. Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.
(6) Stromořadím se rozumí útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.
(7) Solitérní dřevinou se rozumí izolovaně rostoucí dřevina s průmětem koruny od 8 m2 vyskytující se v zemědělsky obhospodařované krajině mimo les. Za solitérní dřevinu se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice.
Evidence krajinných prvků
Ministerstvo může zaevidovat krajinný prvek na základě vlastního podnětu, žádosti jiného orgánu veřejné správy, žádosti uživatele, uvnitř jehož půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, se krajinný prvek nachází nebo se kterým nejméně na části hranice sousedí, nebo žádosti vlastníka, na jehož pozemku se krajinný prvek nachází.
Žádost o zaevidování krajinného prvku obsahuje:
a) popis krajinného prvku,
b) druh krajinného prvku,
c) identifikační údaj o půdním bloku, popřípadě jeho dílu, uvnitř kterého se krajinný prvek nachází, nebo se kterým nejméně na části hranice sousedí,
d) zdůvodnění žádosti;
Nedílnou součástí žádosti je mapová příloha s vyznačeným zákresem krajinných prvků v terénu. V případě evidence krajinného prvku na základě vlastního podnětu ministerstva nebo na základě žádosti jiného orgánu veřejné správy se nevyžaduje prokázání právního důvodu užívání krajinného prvku. Ministerstvo zaeviduje krajinný prvek, jestliže splňuje kritéria podle zákona. Zaevidování krajinného prvku oznámí ministerstvo:
a) žadateli, který zaevidování požadoval,
b) uživateli půdního bloku, popřípadě jeho dílu, uvnitř kterého se krajinný prvek nachází, nebo se kterým nejméně na části hranice sousedí,
c) vlastníkovi pozemku, na kterém se krajinný prvek nachází, pokud je vlastník krajinného prvku znám.
Jestliže ministerstvo neshledá žádost o zaevidování krajinného prvku za opodstatněnou, žádost zamítne. Tuto skutečnost oznámí žadateli, který zaevidování požadoval, včetně zdůvodnění zamítnutí; proti oznámení o nezaevidování krajinného prvku může uživatel podat námitku. Jestliže dojde ke změně vlastníka, uživatele nebo výměry krajinného prvku, popřípadě zrušení krajinného prvku, uplatní se ustanovení odstavců týkajících se evidence KP obdobně.
Dle předlohy novely zemědělského zákona upravil ing.Smítal
