Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Pro neukázněné a jejich zaměstnavatele

16/10/08

Pro neukázněné a jejich zaměstnavatele

Pro neukázněné a jejich zaměstnavatele  
29.8.2008, JUDr. Petr Bukovjan, Zdroj: Verlag Dashöfer
Když se řekne „pracovní kázeň", co si pod tímto pojmem představíte? A víte, co Vás čeká při jejím porušení?
Jednou ze základních povinností zaměstnance vyplývajících pro něho z pracovního poměru je dle § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce povinnost dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2006 „pracovní kázeň"). Pod pojem dodržování „pracovní kázně" nutno zahrnout dodržování pracovních povinností, které zaměstnanci vyplývají z právních předpisů, pracovního řádu, pracovní smlouvy nebo jsou mu stanoveny na základě pokynů nadřízeného vedoucího zaměstnance. Základní povinnosti zaměstnance vyjmenovává § 301 zákoníku práce, pro vedoucí zaměstnance pak ještě § 302 téhož právního předpisu.
Porušení „pracovní kázně"
Že je dodržování povinnosti vyplývající zaměstnanci z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci důležitou povinností zaměstnance, o tom svědčí též fakt, že zákoník práce rozlišuje celkem tři stupně intenzity jejího porušení a s nimi spojuje možnost postihu ze strany zaměstnavatele. Zákoník práce zná:
  • a. soustavné méně závažné porušování povinnosti;
  • b. závažné porušení povinnosti;
  • c. porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem.
Následky porušení „pracovní kázně"
Je logické, že porušení povinnosti vyplývající zaměstnanci z pracovního poměru nezůstává zpravidla bez odezvy a zaměstnavatel na něho nějakým způsobem reaguje. Jde o to, aby se tato jeho reakce pohybovala v rámci dovoleném pracovněprávními předpisy. Z takto vymezeného rámce vybočují např. pokuty ukládané zaměstnancům za jednotlivé případy i domnělého porušení povinnosti, nahrazování pozdního příchodu do zaměstnání několikanásobnými časovými úseky, apod.
Za porušení povinnosti může zaměstnavatel postihnout zaměstnance v několika ohledech. Nejčastěji se tak děje rozvázáním pracovního poměru. Za určitých podmínek se porušení povinnosti může promítnout do výše odměny zaměstnance za práci. Pokud by takové porušení spočívalo v neomluveném zameškání směny, lze zaměstnanci zkrátit právo na dovolenou. Samostatnou kapitolou je vymáhání škody na majetku zaměstnavatele, k níž právě v důsledku porušení povinnosti došlo.
Rozvázání pracovního poměru
Zákoník práce nabízí zaměstnavateli v této souvislosti možnost výpovědi z pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. g) zákoníku práce (a s tím spojenou možnost převést zaměstnance dle § 41 odst. 2 písm. a) zákoníku práce na jinou práci) nebo okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.
Pokud se dle názoru zaměstnavatele dopustil zaměstnanec porušení povinnosti, měl by zaměstnavatel při hodnocení intenzity tohoto porušení a volbě způsobu případného rozvázání pracovního poměru přihlížet především k:
  • osobě zaměstnance (vedoucí, nebo řadový zaměstnanec),
  • jím zastávané funkci,
  • jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních povinností,
  • době a situaci, v níž k porušení povinnosti došlo,
  • míře zavinění zaměstnance (úmysl x nedbalost),
  • způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance,
  • důsledkům porušení povinnosti pro zaměstnavatele,
  • tomu, zda zaměstnanec způsobil svým jednáním zaměstnavateli škodu apod.
Upozornění
Zaměstnavatelé mnohdy v pracovních řádech nebo v jiných svých vnitřních předpisech stanoví a někdy dokonce se zaměstnanci přímo v pracovní smlouvě sjednávají, co se bude rozumět v rámci jejich pracovního poměru porušením povinnosti zvlášť hrubým způsobem, a s takovým jednáním spojují možnost okamžitého zrušení tohoto pracovního poměru. Pokud se pak zaměstnanec takto popsaného jednání skutečně dopustí, přistupují zaměstnavatelé automaticky k rozvázání pracovního poměru, a to právě s odkazem na jmenované dokumenty. V této souvislosti je ovšem třeba připomenout, že soud není těmito ustanoveními či ujednáními vázán a posuzuje intenzitu porušení povinnosti rovněž s přihlédnutím k výše uvedeným hlediskům.
Snížení nebo nepřiznání části mzdy
  • přichází v úvahu pouze v případě, že jde o porušení povinnosti, které má vliv na pracovní výsledky a souvisí tudíž s výkonem práce (pracovní výkonností) zaměstnance;
  • předpokladem je rovněž odpovídající mzdový systém zaměstnavatele, který váže (pohyblivou) část mzdy mj. na dodržování povinností ve výše uvedeném smyslu.
Krácení dovolené za neomluveně zameškanou směnu
  • za podmínek a v rozsahu obsažených v § 223 ZP;
  • o tom, zda-li jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje zaměstnavatel dle § 348 odst. 3 ZP v dohodě s odborovou organizací.