Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Dopady krize v chovu prasat v Evropě

15/06/08

Výrazný propad v chovu prasat postihl země východní Evropy a Velkou Británii. Zdroj: ÚZPI, 13.06.2008

Dopady krize v chovu prasat v Evropě
Výrazný propad v chovu prasat postihl země východní Evropy a Velkou Británii, relativně stabilní situace je ve Francii a v Rakousku. Španělsko a Německo udržela stabilitu alespoň ve výkrmu prasat.
Při aktuálních tržních cenách a výrazném nárůstu výrobních nákladů není chov prasat rentabilní v žádné evropské zemi. Ale v závislosti na užitkovosti prasat je konkurenceschopnost jednotlivých zemědělských podniků velmi odlišná.
Trendy v nejdůležitějších producentských zemích EU znázorňuje obrázek.
Německo: chovatelé prasat pod tlakem
Při užitkovosti 23 odstavených selat na prasnici za rok v současné době chybí k pokrytí celkové výše nákladů na jedno sele více než 10 EUR.
Není proto překvapením, že již v listopadu loňského roku došlo k poklesu početních stavů prasnic o přibližně 2,6 % v porovnání s rokem předchozím. Dramatický propad byl zaznamenán zejména v Bádensku-Virtembersku a Bavorsku, kde činil propad 7, resp. 4 %. Naproti tomu početní stavy prasat ve výkrmu se udržují na stabilní úrovni. Na konci roku dokonce došlo k jejich mírnému nárůstu o více než 1 %.
Obtížná situace na trhu se selaty je především vyvolaná enormním importním tlakem ze strany Dánska a Holandska. Přestát tento tlak je velmi obtížné. Pro domácí obchodníky je ztržňování zahraničních selat očividně lukrativní záležitostí, protože často získají vyšší marži a po velkých skupinách selat je poptávka.
Experti se proto domnívají, že budou početní stavy prasnic klesat i nadále. Odhadují, že se propad v letošním roce bude pohybovat mezi 3 až 5 %.
Ve výkrmu prasat se v tomto pololetí očekává ještě asi 1% nárůst, který by však měl následovat v průběhu celého druhého pololetí mírný pokles.
Dánsko staví na exportu selat
V Dánsku mnoho zemědělských podniků do zemědělství investuje značné finanční částky. Poměr cizího kapitálu se často pohybuje kolem 80 %. Vysoká míra soběstačnosti ve výrobě vepřového masa dovoluje Dánům více než 80 % produkce exportovat. V loňském roce se podařilo vyvézt 3,8 milionu selat a téměř 1 milion vykrmených prasat, což výrazně ovlivňuje produkci v ostatních státech EU. Výkupní ceny jatečných prasat jsou proto nízké – v průměru je to jen 10 až 12 centů za kilogram.
Na druhé straně profitují Dánové z výborné užitkovosti chovaných zvířat. Dokáží odchovat od jedné prasnice v průměru více než 26 selat za rok. Díky tomu dokáží vyprodukovat sele o 8 EUR levněji než jejich němečtí kolegové.
Těžkou pozici chovatelů prasat na trhu dokumentují především výrazné strukturální změny v chovu prasnic. Podniky s kapacitou 300 až 400 prasnic ukončují svoji činnost a ročně narůstá podíl podniků s více jak 500 prasnicemi o přibližně 7 %, takže více než 60 % prasnic se nachází v chovech s kapacitou vyšší než 600 prasnic.
Pro letošní rok experti předpovídají mírný pokles v chovu prasat, zejména menší výkrmci s podniky s kapacitou nižší než 800 ustajovacích míst po spotřebování vlastních zásob obilí budou končit. Díky nedostatku zemědělských ploch, kam by chovatelé mohli aplikovat kejdu a díky přísným předpisům ohledně ochrany životního prostředí se očekává pouze nevýznamný pokles počtu chovatelů prasat.
Holanďané sázejí více na prasnice
Cenová krize vedle i v Nizozemsku k výrazným strukturálním změnám, což dokládá řada obchodů s oprávněním produkovat. V období nízkých cen investují chovatelé právě do nákupu oprávnění, protože i jejich cena citelně poklesla.
Nízké ceny selat kompenzují nizozemští chovatelé podobně jako jejich dánští kolegové lepší užitkovostí prasnic – průměrně od jedné prasnice dokáží odchovat 24 selat za rok.
Největší brzdou zůstává nedostatek ploch vhodných k aplikaci kejdy a vysoké náklady za její odběr, které rychle vystoupaly na současných 15 EUR/m2 a v některých regionech dokonce na 20 EUR/m2!
Navzdory tíživé situaci v chovu prasat zůstaly početní stavy konstantní.
V letošním roce by měl dále stoupat objem exportu selat – očekává se zhruba 5% nárůst. Tento trend se však může prudce změnit na počátku příštího roku, kdy obdrží Nizozemsko statut země prosté Aujeszkyho choroby. Odborníci z univerzity ve Wageningenu prognózují, že by mohlo dojít k nárůstu exportu selat do Německa na 3,1 milionu kusů za rok.
Španělsko: zastavení úspěšného vývoje
Také pro Španělsko, druhého největšího evropského producenta prasat, měla cenová krize v tomto odvětví citelné následky. Poklesem početních stavů byly postiženy především menší podniky, který chyběly finanční rezervy na překonání období krize. Malochovatelé s kapacitou do 60 prasnic se museli potýkat se ztrátou až ve výši 60 EUR na jedno sele. Některé podniky musely dát selata na jatka, takže do výkrmu šlo výrazně méně selat.
Nastoupené strukturální změny by se měly v průběhu letošního roku dále prohlubovat. Podle jedné studie univerzity v Göttingenu by mohly početní stavy prasat v průběhu příštích letech v této zemi opět mírně stoupat. Díky příznivým cenám energií, stavebním a mzdovým nákladům by mohli Španělé produkovat v průměru o 30 centů/kg jatečné hmotnosti levněji v porovnání s Němci. Kromě toho parametry užitkovosti – průměrné denní přírůstky ve výkrmu ve výši 700 g a 20 odstavených selat na prasnici za rok v sobě ještě skrývají růstový potenciál. Míra soběstačnosti ve výši 125 % předurčuje tuto zemi k orientaci na export vepřového masa.
Francie: stabilní podniky s kombinovanou produkcí
Francouzští chovatelé prasat až na malé výjimky pracují v podnicích s uzavřeným systémem produkce. Kromě toho disponují často komfortním využitím plochy. Tímto způsobem může většina podniků snáze kompenzovat propad výkupních cen v porovnání s výrazně specializovanými německými chovateli prasat.
I přesto však i Francouzi utrpěli velké ztráty. I když cena na jaře letošního roku stoupla o 20 centů/kg j.hm., chybí podnikům v současné době k plnému pokrytí nákladů částka ve výši 15 až 20 EUR za jedno vykrmené prase.
Početní stavy prasat ve výkrmu i chovných prasnic se díky ekonomické síle podniků udržely na konstantní úrovni.
Také v příštích letech by podle odborníků neměly početní stavy doznat významnějších změn. Strukturální změny by ale měly dál eskalovat. K ulehčení krizové situace bylo v březnu chovatelům z prostředků pokladny solidarity „Stabiporcs“ vyplaceno 100 mil. EUR v podobě mimořádných úvěrů s příznivou výší úroků. Kromě toho zafinancovala vláda speciální program ve výši 16 milionů EUR, zahrnující refundace daní a kredity s nízkým úrokem.
Britové zredukovali početní stavy prasnic o 12 %
Britští chovatelé prasat trpí cenovou krizí obzvlášť výrazně. Díky přísným chovatelským podmínkám a podprůměrné užitkovosti prasat jsou výrobní náklady vyšší než v jiných zemích EU.
Kromě toho se na krizové situaci výraznou měrou podílejí také vysoké náklady na krmení, které jsou v současné době o více než 10 % vyšší než je tomu třeba v Německu. Tím narostly celkové náklady podle kalkulace expertní skupiny InterPig na 2,16 EUR/kg j.hm. Po nárůstu tržních cen v průběhu několik několika posledních týdnů se prohloubila ztráta britských výkrmců prasat na 30 EUR za jedno prase.
Následky masivního propadu v chovu prasat se projevily nárůstem počtu poražených prasnic v uplynulém roce o 45 %. Aktuální početní stavy prasnic již klesly pod hranici 400 000, což představuje 12% pokles v porovnání s rokem předchozím.
Pokles je patrný i ve výkrmu prasat (v roce 2007 o 1,4 %; další propad experti očekávají i letos), proto poklesla míra soběstačnosti ve výrově vepřového masa pod hranici 50 %.
Rakousko: vlastní krmiva situaci ulehčují
Situace rakouských chovatelů prasat je relativně stabilní. Přibližně 80 % podniků využívá vlastní krmiva, takže je nárůst cen krmiv tolik nepostihl. Pozitivní je také skutečnost, že financování investic dokázali z 80 % pokrýt z vlastních zdrojů. Experti vyčíslili v současné době finanční ztrátu na 15 až 20 EUR na jedno vykrmené prase a 7 až 8 EUR na jedno sele.
Početní stavy prasat jsou relativně stabilní, 6% nárůst prasat ve výkrmu v loňském roce se již v tomto roce neočekává. Stabilní situace v tomto odvětví nahrává exportním možnostem, zejména směrem na východ, kde je díky propadu v chovu prasat zvýšená poptávka nejenom po selatech a jatečných prasatech, ale především po všech masných výrobcích.
Silný propad chovu prasat ve východní Evropě
Trend výrazného poklesu početních stavů prasat se projevil také v zemích východní Evropy. Zejména dramatický byl vývoj početních stavů prasnic, které v Rumunsku poklesly o 2,5 %, v Maďarsku a Česku o téměř 11 % a v Bulharsku dokonce téměř o 15 %.
Že zemědělské podniky tak drasticky zareagují na nízké výkupní ceny vepřového masa, mělo podobné důvody jako v Polsku: výrazný nárůst nákladů na krmení, podprůměrná užitkovost a extrémně napjatá likvidita podniků.
Pokles početních stavů prasat vedl k tomu, že klesla míra soběstačnosti ve výrobě vepřového masa – v případě ČR na méně než 80 % a v případě Rumunska na méně než 60 %. V Bulharsku dokonce míra soběstačnosti poklesla na 30 %.
Celková poptávka států východní Evropy (Polsko, Maďarsko, ČR, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko) po dovozech této komodity z jiných zemí se v průběhu čtyř let (2004-2007) zdvojnásobila a přesáhla hranici 800 000 tun za rok. Podle odhadů Ústředí pro tržní a cenové zpravodajství (ZMP) v Bonnu bude poptávka po dovozech i nadále stoupat. Vedle vepřového masa očekává ZMP také dovoz selat a jatečných prasat.
Starke Abstockung in Osteuropa.Top Agrar, 2008, č. 5, s. S 8

Zdroj: ÚZPI, 13.06.2008