Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Registrační a ohlašovací povinnosti zaměstnavatele vůči finančnímu úřadu

11/10/07

Zaměstnavatel má povinnosti nejen k zaměstnancům, ale také vůči orgánům státní správy. Áutor: Ing. Růžena Klímová, zdroj: Verlag Dashöfer, www.pamservis.cz
 

Registrační a ohlašovací povinnosti zaměstnavatele vůči finančnímu úřadu  
Zaměstnavatel má povinnosti nejen k zaměstnancům, ale také vůči orgánům státní správy.

Místní příslušnost správce daně (finanční úřad) je dána u právnické osoby místem jejího sídla v České republice, u fyzické osoby místem bydliště. Má-li však plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na daň a kde jsou uloženy potřebné doklady – tzv. plátcovu pokladnu, je místně příslušným správcem daně finanční úřad podle sídla plátcovy pokladny. Tato pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně (zaměstnavatel).
Plátce daně je povinen se ve stanovené lhůtě zaregistrovat u místně příslušného správce daně. Tuto povinnost musí splnit nejpozději do 15 dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohu daně nebo daň vybrat.
Registrační povinnost nemá plátce daně, u něhož vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost. Registrační povinnost se rovněž nevztahuje na poplatníky, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy, z nichž je daň vybíraná zvláštní sazbou.
Registrace plátců daně se provádí ve dvojím vyhotovení na tiskopise vydaném ministerstvem financí. Dojde-li u plátce ke změně skutečností uvedených v registračním oznámení, je plátce povinen tyto změny oznámit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly. Správce daně přidělí zaregistrovanému plátci daně identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení. Plátce daně je povinen uvádět identifikační číslo na všech daňových dokladech, které bude vydávat, a dále ve styku se správcem daně.
Plátce daně je povinen na žádost poplatníka nejpozději do 10 dnů od podání žádosti vystavit poplatníkovi za období, za které ve zdaňovacím období vyplácí mzdu, „ Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitcích, sražených zálohách na daň u daňového zvýhodnění ". Kopii vystaveného potvrzení si plátce uschová.
Plátce provádějící srážku záloh na daň je povinen srazit zálohu na daň při výplatě nebo při připsání mzdy poplatníkovi k dobru z úhrnu zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené poplatníkovi za příslušné období, za které plátce provádí vyúčtování mezd. Plátce odvede zálohu daně příslušnému finančnímu úřadu nejpozději do 20. kalendářního dne měsíce následujícího po měsíci, jehož se výplata mezd týká. Se správcem daně lze v odůvodněných případech dohodnout pozdější termín.
Ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu byla sražena srážková daň (zvláštní sazba daně), provede plátce odvod srážkové daně. Je-li uplatňovaná zvláštní sazba daně u příjmů podle § 22 zákona o daních z příjmů, je nutné tuto skutečnost oznámit správci daně na tiskopisu „ Oznámení plátce daně " ve stejné lhůtě, shodné pro odvod této daně. Zpravidla se jedná o odměny nerezidentů – členů statutárních orgánů, kde je uplatněna srážková daň 25 %.
Do 15. února každého roku musí plátce daně shromáždit podklady pro provedení ročního zúčtování daně z příjmů včetně podpisu daňového prohlášení pro daný rok.
Plátce daně je povinen podat po uplynutí kalendářního roku do 20. 2. následujícího roku nebo po skončení činnosti, která je předmětem daně, vyúčtování sražené a odvedené daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období (rok) a vyplnit tiskopis „ Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků " včetně všech příloh. Vyúčtování je povinen předložit plátce daně místně příslušnému správci do 30 dnů ode dne, v němž byl plátce daně povinen odvést poslední daňovou povinnost.
Do 31. 3. každého roku provede zaměstnavatel na žádost zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňového zvýhodnění a nejpozději při vyúčtování mzdy za březen vrátí přeplatek daně, který vyplyne z ročního zúčtování daňových záloh, jestliže je částka vyšší než 50 Kč, příp. vyplatit daňový bonus, pokud je vyšší než 100 Kč. (Upozorňujeme, že roční daňový bonus nemůže být vyšší než 30 000 Kč).
Za den platby se považuje u bezhotovostních převodů den, kdy bylo provedeno odepsání z účtu daňového dlužníka, u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, přesouvá se poslední den lhůty na nejbližší následující pracovní den.
9.10.2007, autor: Ing. Růžena Klímová, zdroj: Verlag Dashöfer, www.pamservis.cz

Zařazeno v daně a účetnictví