Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Příjmy ze závislé činnosti

04/09/07

Za závislou činnost jsou považovány všechny pracovní činnosti konané na základě pracovněprávního vztahu, kde na jedné straně stojí zaměstnavatel – plátce daně a na druhé straně zaměstnanec – daňový poplatník. Zdroj: Verlag Dashöfer

Příjmy ze závislé činnosti do limitu 5 000 Kč  
Za závislou činnost jsou považovány všechny pracovní činnosti konané na základě pracovněprávního vztahu, kde na jedné straně stojí zaměstnavatel – plátce daně a na druhé straně zaměstnanec – daňový poplatník.

Podle § 6 odst. 4 zákona příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle § 6 odst. 13 (tj. o sociální a zdravotní pojištění) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy:

– podle § 6 odst. 1 písm. a) a d), tj. příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku a příjmy plynoucí vsouvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce a
– podle § 6 odst. 10, tj. funkční požitky,
jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.
Velmi často se v daném případě jedná o příjem na základě dohody o provedení práce. Pokud výše dohody nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč, zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, srazí plátce z tohoto příjmu 15 % srážkovou daň podle § 36 zákona. Pokud by se z těchto příjmů sráželo pojistné, pak pro uplatnění daně podle § 36 zákona, by nesměla výše hrubého příjmu (tj. příjmu včetně pojistného) převýšit limit 5 000 Kč.
V této souvislosti je třeba pamatovat, že podepíše-li poplatník nejpozději do 15. února následujícího roku dodatečně prohlášení  k dani podle § 38k a prokáže-li skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo  daňového zvýhodnění  anebo nezdanitelných částek, plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně (jde o příjmy do limitu 5 000 Kč podle § 6 odst. 4 zákona).
Příklad č. 1
Společnost s ručením omezeným uzavřela dohodu o provedení práce se  třemi externími pracovníky, s každým  s odměnou na  5 000 Kč.  Termín provedení práce byl 10. 1. 2007, kdy byla vyplacena i odměna pracovníkům. Jaký je postup  z hlediska daně z příjmů?
Pokud společnost převzala vykonanou práci v uvedeném termínu v požadované kvalitě, vyplatila sjednanou odměnu ve  stanoveném termínu 10. 1. 2007,  strhne každému poplatníkovi ze smluvně stanovené odměny 15 % jednorázovou daň , což je 750 Kč a poplatníkům vyplatí 4 250 Kč.  Poplatníci tuto částku již do daňového přiznání uvádět nebudou. Společnost musí sraženou daň odvést správci daně (finančnímu úřadu) nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícím po měsíci ve kterém byla daň sražena, tj.  do konce února  2007. Plátce – společnost s ručením omezeným, pak ještě musí po skončení zdaňovacího období (do 31. 1.  2008 ) provést na příslušném formuláři vyúčtování.
28.8.2007, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zařazeno v daně a účetnictví