Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas

12/06/07
smf

Odměnu za přesčasovou práci upravuje zákoník práce v § 114. Zdroj: Verlag Dashöfer, www.pamservis.cz
 

Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas  
Odměnu za přesčasovou práci upravuje zákoník práce v § 114.

Stanoví, že za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek.   
Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci čerpání náhradního volna za práci přesčas, ale musí se s ním na tom dohodnout. Dále pak, že mzda by již neměla být sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas tak, že by se za přesčasovou práci neposkytoval příplatek nebo náhradní volno. Ovšem zákoník nezakazuje, aby zaměstnavatel nesjednal mzdu s přihlédnutím k určitému rozsahu přesčasové práce, maximálně do rozsahu 150 hod. v kalendářním roce, ale za další odpracované hodiny přesčas přísluší zaměstnanci příplatek nebo náhradní volno. Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna, nezapočítává se tato doba přesčasové práce do zákonného limitu.
Jaké jsou rozdíly ve srovnání s původní úpravou? Výše příplatku ani způsob jeho poskytování nebo poskytování náhradního volna se nemění, pouze odpadá poslední odstavec paragrafu dřívějšího předpisu o tom, že tento příplatek nenáleží zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo, kterému je stanoven plat s přihlédnutím k případné práci přesčas, až do rozsahu 150 hod. Protože podle nového principu zákoníku práce „co není zakázáno je dovoleno", může být i podle nového zákoníku stanovena zaměstnanci mzda včetně případné práce přesčas, ovšem pouze za předpokladu, že zaměstnavatel řádně eviduje rozsah práce přesčas, včetně počtu přesčasových hodin, které byly zaměstnancům započítány do mzdy, a že výše těchto přesčasových hodin bude stanovena včetně příslušného příplatku.
V souladu s § 2 odst. 1 ZP se totiž může každý při sjednávání příplatku za práci přesčas odchýlit. Ale s ohledem na § 114 ZP nemůže být při sjednání mzdy dohodnuta nižší částka, než která by odpovídala 25 % průměrného výdělku při práci přesčas. Lze tudíž sjednat příplatek pouze rovný této částce nebo vyšší. Protože práce přesčas je evidována, lze určit průměrnou potřebu přesčasové práce a od té odvodit i paušální příplatek.
11.6.2007, Zdroj: Verlag Dashöfer, www.pamservis.cz

Zařazeno v daně a účetnictví