Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Zaplatí ČR  EK poplatky za přebytečné zásoby ?

09/04/07
smf

Komise vyměřila devíti členským státům poplatky za vytváření přebytečných zásob zemědělských produktů. Zdroj: www.europa.eu
 

IP/07/466
V Bruselu dne 4. dubna 2007
Komise vyměřila devíti členským státům poplatky za vytváření přebytečných zásob zemědělských produktů
Evropská komise dnes přijala sdělení o stanovení výše poplatků, jež musí devět členských států, které přistoupily k EU v roce 2004, uhradit za vytváření přebytečných zásob různých zemědělských produktů před svým přistoupením.Tyto země budou muset do rozpočtu EU odvést celkem 41,1 milionu EUR, přičemž úhrada poplatků bude rozložena do čtyř let.Povinností nových členských států, vyplývající ze smlouvy o přistoupení, bylo zajistit, aby před přistoupením nedocházelo k hromadění zásob zemědělských produktů.U některých zemědělských produktů, mimo jiné u masa, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny, však byly zjištěny zásoby přesahující běžnou úroveň.Stanovení těchto přebytečných zásob předcházel dvouletý úzký a otevřený dialog s dotčenými členskými státy, v jehož průběhu Komise upravila metodu výpočtu s cílem vzít v úvahu jak obecná hlediska, tak argumenty týkající se specifické situace v jednotlivých zemích, které předložily členské státy.Výsledné poplatky jsou výrazně nižší, než bylo vypočítáno původně.Ke stanovení přebytečných zásob a příslušných poplatků dochází před každým rozšířením.V roce 2006 přijala Komise rozhodnutí o přebytečných zásobách cukru (viz IP/06/1551).
„Opatření, jejichž cílem je zabránit vytváření přebytečných zásob, jsou běžným prvkem každého rozšíření EU,“ uvedla Mariann Fischer Boelová, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova. „Právní předpisy nás zavazují, abychom zajistili prosazování těchto pravidel, neboť chrání společnosti v EU před újmou plynoucí z hromadění nadměrných zásob. Jsem si samozřejmě vědoma obav v dotčených zemích. Učinili jsme tudíž všechno pro to, abychom dosáhli spravedlivého řešení.“
Před rozšířením z května 2004 musely budoucí nové členské státy, stejně jako při předchozích rozšířeních, přijmout opatření s cílem zabránit vytváření soukromých nebo veřejných zásob zemědělských produktů. Potenciál pro vytváření zásob vyplývá obecně z rozdílů v cenách v EU a v dotčených zemích před jejich přistoupením k EU.
Stanovení přebytečných zásob je výsledkem dlouhého procesu, v jehož rámci byl stav zásob v posledním roce před přistoupením porovnán se stavem zásob v předchozích třech letech. Zásoby byly stanoveny na základě měsíčních údajů o dovozu, vývozu a produkci získaných z databází Eurostatu. Jestliže tyto údaje nebyly k dispozici, vycházela Komise z údajů poskytnutých členskými státy a ověřených vnitrostátními statistickými úřady.


První výpočet přebytečných zásob provedla Komise v roce 2005. Následně byly všechny výsledky a metody výpočtu předloženy k posouzení dotčeným členským státům. Členské státy byly v daném období opakovaně vyzývány, aby zajistily, že má Eurostat k dispozici odpovídající údaje. Díky pravidelné aktualizaci byly k výpočtům používány pouze nejaktuálnější údaje.
Při stanovování konečných přebytečných zásob vzala Komise v úvahu také celou řadu hledisek. Výpočty byly upraveny s ohledem na možné trendy, aby lépe odrážely obecný hospodářský vývoj kandidátských zemí před přistoupením. Řada zaměnitelných produktů­ – například máslo a máselný olej, různé jakosti a druhy rýže, chmele, osiva, vína, alkoholu, tabáku a obilovin – byla navíc považována za jednu skupinu a díky tomu mohly být přebytečné zásoby jednoho produktu vyrovnány zápornými zásobami souvisejících produktů, a tudíž za tyto přebytečné zásoby nebyl vyměřen poplatek. Kromě toho byl stanoven 10% strop vyjadřující obvyklý převod zásob. Za přebytečné zásoby, jejichž výše tento strop nepřesáhla, nebyl členských státům vyměřen žádný poplatek. Tato obecná hlediska byla stejným způsobem uplatněna na všechny dotčené členské státy.
Kromě těchto obecných hledisek byla při stanovování přebytečných zásob zohledněna také řada podložených argumentů, které se týkají specifické situace v jednotlivých zemích a které předložily členské státy.
Základem poplatku pro každý členský stát je součin přebytečných zásob a rozdílu mezi úrovní vnitrostátních cen a cen mimo daný stát, který se odráží v průměrné vývozní náhradě během prvního roku po přistoupení, nebo – v případě produktů, na něž se vývozní náhrady nevztahují ­(např. konzervované houby, česnek a ovocné šťávy), – je základem rozdíl mezi průměrnými vnitrostátními cenami a cenami mimo daný stát.
Členské státy budou mít na uhrazení poplatků čtyři roky. První část je splatná k poslednímu dni druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo rozhodnutí oznámeno členským státům. Další části jsou splatné 31. května 2008, 31. května 2009 a 31. května 2010.


 
Poplatky jsou stanoveny v následující tabulce:
 
Skupina produktů
CZ        tis. EUR
EE       tis. EUR
CY       tis. EUR
LV      tis. EUR
LT        tis. EUR
MT        tis. EUR
PL        tis. EUR
SI      tis. EUR
SK      tis. EUR
Maso (*)
6 221
 
 
0
 
0
7 773
0
980
Mléko (**)
0
7 523
 
 
2 971
288
752
 
 
Ovoce (***)
4 944
 
 
0
180
 
2 229
375
3 049
Rýže
1 123
5
115
 
30
 
1 225
18
585
Víno
 
42
 
204
 
 
473
 
 
CELKEM:
12 288
7 570
115
204
3 182
288
12 451
393
4 614
 
 
     (*) 4 podskupiny:hovězí a telecí maso, vepřové maso, skopové a kozí maso, drůbeží maso.
    (**) 4 podskupiny:sýry, sušené odstředěné mléko, sušené plnotučné mléko, máslo a máselný olej.
   (***) 9 podskupin:houby, mandarinky, ananasy, pomerančová šťáva, ananasová šťáva, jablečná šťáva, rajčata, česnek, hroznová šťáva.
 
Tato předloha rozhodnutí bude s členskými státy projednána v rámci řídícího výboru pro obchodní mechanismy, aby jej mohla Komise formálně přijmout.