Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Odpovědi ministryně zemědělsví na dotazy zemědělců

26/10/06

ODPOVĚDI MINISTRYNĚ ZEMĚDĚLSTVÍ ČR paní MVDr. Mileny Vicenové z besedy se zemědělci Ústeckého kraje v Mostě. Zdroj: KIS ÚK , Ludmila Holadová

Příloha k č. j. 36593/2006-11000
 
Odpověď na dotazy členů Agrární komory
 
1)      Harmonogram administrace – škody způsobené povodní 2006
 
·        Povodňové škody v roce 2006 budou pokrývány výhradně z finančních prostředků uvolněných vládou po jarních povodních ve výši 5 mld. Kč pro všechny resorty a na všechny další povodně v roce 2006. Nedojde tedy k navyšování důsledku povodní po květnu 2006.
·        Podpory na škody po povodních probíhají procesem odsouhlasení v EK (notifikací)
a pro zemědělské komodity se očekává pozitivní odpověď do konce října (pro rybníky a ryby pravděpodobně do konce listopadu).
·        Po potvrzení notifikace bude možné žádat rozpočtovým opatřením o přesun finančních prostředků do kapitoly MZe. Realizace přesunu obvykle trvá 2-4 týdny.
·        Následně na základě žádostí poškozených subjektů je provedena administrace vyplacení náhrad za škody. Příprava rozhodnutí k výplatě trvá obvykle 7-10 dní – pokud je žádost poškozených subjektů bezchybně zpracována a předložena.
·        Aby se proces urychlil bude třeba, aby MZe vyžádalo žádosti ihned po pozitivní notifikaci a prověřilo je v mezidobí, kdy se naplní přesun prostředků ze SR do kapitoly MZe.
·        Lze tedy předpokládat, že platby poškozeným subjektům budou realizovány mezi 5-7 týdny po potvrzení notifikace.
 
 
2)      Možnosti řešení katastrofálního stavu lesů v Krušných horách – NM Punčochář
 
            V 80. letech minulého století byly Krušné hory imisemi natolik zdevastovány, že byly označovány za ekologickou katastrofu č. 1 v Evropě. Později se pro naše, sasské a polské pohraničí (tzn. ještě pro Lužické, Jizerské, Orlické hory a Krkonoše) vžil název „Černý trojúhelník“.
            Odsířením, případně odstavením velkých elektráren na hnědé sirnaté uhlí došlo ke snížení emisí cca o 80 %. Přes toto zlepšení jsou imise v Krušných horách stále vysoké a nárazové koncentrace (např. v zimě 95/96) způsobují další úhyny porostů nejen na naší straně Krušných hor, ale i na saské. Snížení imisí síry je totiž znehodnoceno obrovským nárůstem imisí dusíku, který je produktem automobilové dopravy. Dalším produktem automobilové dopravy je fotochemický smog, který produkuje ozon. Na ozon jsou velmi citlivé listnaté dřeviny, které by měly mít v budoucnu výrazně vyšší zastoupení než dosud.
V 80. letech bylo v Krušných horách odlesněno přes 40 tisíc ha. Tato rozloha byla s obrovskými náklady znovu zalesněna. Imise nejen že zničily lesní porosty, ale také otrávily půdu, na jeden hektar lesa totiž za posledních sto roků padlo pět tun síry, na exponovaných hřebenech je toto množství odhadováno až na sedm tun síry. Nyní jsou Krušné hory opět zalesněné náhradními porosty – odolnými exoty, břízou a jeřábem. Tyto porosty neplní funkci dřevoprodukční, důležité je, že alespoň zakryly půdu, takže zastavily erozi půdy a zlepšily vodohospodářské poměry v Krušných horách (např. odlesnění v 80. letech by znamenalo již při stoleté vodě zatopení povrchových dolů pod Krušnými horami).
Hlavní problém je v tom, že velká část náhradních porostů již není vitální a rozpadá se. Proto lesní hospodářství musí na tuto situaci rychle reagovat a začít tyto porosty obnovovat. Ministerstvo zemědělství zadalo zpracování generelu (inventarizace situace společně s návrhy opatření) obnovy Krušných hor. Zpracovatelem je soubor institucí koordinovaných Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti a ukončení prací by mělo být do konce letošního roku. Součástí materiálu bude i kvantifikace škod způsobených zvěří. Nákladovost realizace bude obrovská přičemž finanční krytí projektu bude předmětem dalších jednání, které budou probíhat po dokončení projektu.
Situace se často komplikuje protikladnými názory orgánů ochrany přírody na řešení krušnohorské problematiky. Tyto střety s lesnickým řešením situace se nejvíce projevují v názorech ochrany přírody na vápnění a hnojení lesů poškozených imisemi. Na řešení složité problematiky by se měl v budoucnosti více podílet i kraj.
 
3)      Jak bude vypadat další postup MZe – Eastern Sugar
 
a)      Dne 10.10.2006 se zástupci pěstitelů řepy (včetně zást. Svazu pěstitelů ČR, Moravy
a Slezska a řepařských komisí za cukrovary Němčice a Hrochův Týnec) dostavili na první schůzku svolanou Eastern Sugar ČR (dále ESČR) ve věci připravovaného podání žádosti
o restrukturalizační podporu. Byl pořízen zápis z první konzultace (musí byt minimálně dvě)
a podle jejich sdělení se jednalo o konzultaci ve smyslu příslušného předpisu ES a tím byl odstartován restrukturalizační proces.
b)      Dne 19.10.2006 se na MZe uskutečnilo konzultativní jednání zástupců Svazu pěstitelů cukrovky ČR. Na jednání bylo dohodnuto, že v nejbližší době proběhne jednání na MZe se zástupci Svazu pěstitelů Moravy a Slezska, dále jednání s dotčenými pěstiteli v rámci řepařských komisí cukrovarů ESČR a předání relevantních podkladů a návrhů na možné stanovení podílů částky z restrukturalizační podpory, jak to vyžaduje příslušný předpis ES. Teprve potom by měla následovat shoda pěstitelů s ESČR na termínu druhé konzultační schůzky.
c)      Reformní předpisy jsou koncipovány tak, aby restrukturalizační úmysly cukrovarnických podniků byly provedeny bez komplikací a obstrukcí, což je výslovně obsaženo v těchto předpisech. Vzhledem k tomu je manévrovací prostor v tomto smyslu pro státní orgány velice omezený, lze ho shrnout následovně:
– členský stát je oprávněn rozhodnout o procentu z restrukturalizační podpory pro pěstitele a smluvní poskytovatele strojů, o objektivních kriteriích pro rozdělení této části podpory mezi obě strany a v rámci těchto stran, a to do 45 dnů od obdržení kopie pozvánky ke konzultacím,
– členský stát je oprávněn rozhodnout o období pro demontáž a případných dalších sociálních a ekologických závazcích v rámci restrukturalizace. 
d)   Další nástroje například v rámci běžné administrace systému kvót jsou sporné, kontroly a plnění povinností jsou u ESČR bez výraznějších problémů, a to ve srovnání s ostatními výrobci cukru. Řešení je však možno hledat v ekonomických důvodech – skutečné zisky a ztráty ESČR v posledních letech z provozu výroby cukru a pěstování řepy atd. Tato oblast je nyní předmětem úvah a konzultací a bude dále diskutována v termínech jednání nastíněných v bodě 3b. V každém případě je však třeba druhou konzultaci uskutečnit až po důkladném zvážení požadavků na doplnění plánu restrukturalizace od ESČR.
 
 
 
4)      Počítá se s uplatněním oddělené platby na cukr do obálky SAPS??
 
            Pro rok 2006 bylo rozhodnuto o alokaci částky 8 721 tis. EUR z celkové obálky vyplývající z reformy cukerního pořádku pro tento rok (27 851 tis. EUR) do obálky SAPS. Pro následující roky nebylo doposud o alokaci finančních částek vyplývajících z reformy cukerního pořádku do obálky SAPS definitivně rozhodnuto. V rámci rozhodování bude nutné zohlednit také nové aspekty vývoje na trhu s cukrovkou a cukrem v ČR.
 
 
5)      Hodlá ČR uplatňovat regionální model při propočtu plateb na farmu?
 
            Stávající platná komunitární legislativa umožňuje novým členským státům využít při přechodu na jednotnou platbu na farmu pouze tzv. regionálního modelu podle čl. 71 e NR 1782/2003 a blížeji nespecifikuje možnost využití jiných modelů (např. využití údajů národních doplňkových plateb či jiných údajů, které by bylo možné při přechodu na SPS využít). Toto vymezení je z pohledu ČR nedostatečné a neumožňuje novým členským státům dostatečnou flexibilitu při stanovení platebních nároků. Z toho důvodu se Česká republika spolupodílí na iniciativách, které by měly vést ke změně příslušné legislativy.
            V současné době prochází schvalovacím procesem návrh EK o možnosti prodloužení aplikace režimu SAPS pro nové členské státy, které tento režim uplatňují, až do konce roku 2010.
 
 
6)      Jak se projednává (projednávala) kalkulace top upů s nevládními organizacemi?
 
            V rámci přípravy aplikace národních doplňkových plateb v první roce – v roce 2005 – proběhla široká diskuze o vymezení základních principů těchto plateb v ČR za účasti pěstitelských svazů, zájmových organizací a ostatních zainteresovaných institucí. Na základě požadavku svazů zastupujících především soukromé zemědělce maximálně přiblížit výplatu top-up principům platby SAPS bylo Českou republikou navrženo uskutečnit národní dorovnání na veškerou plochu zemědělské půdy. Tento návrh EK odmítla s tím, že je možné v rámci národního dorovnání podporovat pouze ty sektory, pro které existoval režim přímých plateb k 30.4.2004. Z toho důvodu byla ČR nucena přepracovat svůj návrh a podporu na veškerou zemědělskou půdu nahradit podporou některých plodin na orné půdě (režim, který byl ve SZP uplatňován k 30.4.2004 prostřednictvím NR 1251/1999).
            Legislativní rámec výplaty národních doplňkových plateb upravuje pro rok 2006 nařízení vlády č. 141/2006 Sb. Uvedené nařízení vlády prošlo celým schvalovacím procesem včetně vnějšího připomínkového řízení.


7. Argumentace pro oddělené platby za cukr
 
Zřejmě má tazatel na mysli oddělenou platbu za cukr (OPC) podle nařízení Rady
č. 319/2006.
Pro rok 2007 je pro ČR počítáno se stropem 34,319 mil. EUR na OPC tj. asi o 19 % více než v předchozím roce. Rozdělení není dosud stanoveno.
 
8. Je možné upravit termín pro sekání luk – dnes 15. červenec?
 
ANO, termín pro sekání luk je možné upravit. Pro AEO (2007-2013) je připraven návrh ohledně posunutí termínu první seče na 31.7. v kalendářním roce.
 
 
9. Je možné na posečeném porostu pást, aniž zemědělec přijde o dotaci?
 
ANO. Pro AEO (2007-2013)je připraven návrh na možnost přepásání luk po 15.8., a to bez vazby na jakoukoli sankci. V případě lučních porostů obhospodařovaných
v nadstavbových managementech (tj. mezofilní a vlhkomilné louky; horské a suchomilné louky) je však třeba, není-li možnost "přepásání" součástí přímo uvedeného managementu, žádat o schválení orgán ochrany přírody (OOP). Na druhé straně není možné přepásat louky zařazené nově pod titulem "Trvale podmáčené a rašelinné louky" a "Ptačí lokality na travních porostech – bahňáci/ chřástali".
 
10. Jak se změní podpora mladých zemědělců v EAFRD v porovnání s OP?
 
Operační program:
Česká republika nevyužila v programovém období 2004-2006 samostatného dotačního titulu pro mladé začínající zemědělce, podpora mladým zemědělcům byla poskytována v rámci investičních podpor všem zemědělcům, ale za zvýhodněných podmínek. Mladí zemědělci měli na základě evropské legislativy o 5 procentních bodů vyšší míru podpory a dále získávali body navíc při hodnocení projektů. Podpora byla vyplácena až po realizaci projektu, tzn. žadatel musel investiční výdaje nejprve zafinancovat ze svých zdrojů.
 
Program rozvoje venkova:
Osa I, zaměřená na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, zahrnuje zvláštní opatření pro podporu mladých začínajících zemědělců. Podpora bude vyplácena na základě předložení podnikatelského plánu formou příspěvku na zahájení činnosti ve výši cca 1, 2 mil. Kč. Příspěvek je možné vyplatit v několika splátkách a je vázán na plnění podnikatelské plánu.
Navíc jsou mladí zemědělci podporováni stejnou formou jako v případě Operačního programu, tzn. zvýhodněním procenta podpory při pořízení investic. 


11. Jak se připravuje rozdělení navýšené mléčné kvóty? Argumentace, harmonogram rozdělování
 
            Rozdělování rezervy je připravováno ve smyslu nařízení vlády č. 244/2004 Sb.,
o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“) – podle § 6 a § 7 a podle přílohy č. 4.
Rozdělovat rezervu lze jednou ročně, a to k 1. březnu příslušného kalendářního roku
(§ 6 odst. 3 nařízení vlády).
Rozdělené množství k 1. březnu 2007 zvýší producentům jejich individuální referenční množství mléka (dále jen „IRMM“) ještě pro kvótový rok 2006/2007.
SZIF nejpozději 60 dnů před datem uvedeným v § 6 odst. 3 (před 1. březnem) vyčlení část rezervy, kterou použije ke zvyšování stávajících, popřípadě přidělování nových IRMM pro dodávky  a IRMM pro přímý prodej, tzn. že SZIF informaci o vyčlenění části rezervy uveřejní do 31. 12. kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Ministerstvo zemědělství ke konci listopadu 2006, na základě aktuálního vývoje plnění IRMM pro dodávky v kvótovém roce 2006/2007, navrhne SZIFu množství mléka k rozdělení mezi producenty, kteří požádají o zvýšení stávajícího IRMM, popř. přidělení nového IRMM.
Producent zašle SZIF žádost o zvýšení stávajícího IRMM, popřípadě přidělení nového IRMM z části rezervy a to nejpozději 30 dnů před 1. březnem a to na formuláři vydaném SZIF (§ 7 odst.1).
Ke dni 1. března příslušného kalendářního roku se producentům, kteří požádali
o zvýšení stávajícího IRMM pro dodávky, přidělí referenční množství mléka pro příslušné období na základě stanoveného limitu IRMM pro dodávky. Producent nesmí dosáhnout stanoveného limitu IRMM pro dodávky převodem na jiného producenta. Stanovený limit dodávek mléka za období od 1. dubna do 31. prosince příslušného kalendářního roku činí více než 75,5 % z celkového referenčního množství pro dodávky. Žádost žadatele, který nesplnil stanovený limit pro dodávky mléka, se zamítne. Způsob výpočtu referenčního množství mléka z rezervy je uveden v příloze č. 4 nařízení vlády (§ 7 odst.3).
Znamená to, že navýšení podle výše uvedeného odstavce je zaměřeno především na ty producenty mléka, kteří  překračují své IRMM pro dodávky, neboť limit plnění
„více než 75,5 %“ byl stanoven na základě dlouholetého průměru měsíčních dodávek mléka.
Rovněž noví začínající producenti, mají možnost požádat o přidělení z rezervy a to podle § 7 odst. 4.
 


12. Zpožďování plateb SZIF na Chomutovsku – kritická situace – důvod, možnosti řešení
 
Veškeré žádosti a s tím související platby byly administrovány v souladu s termíny, které nám ukládá legislativa EU. Oblast Chomutovska patří pod ZA-PU Ústní nad Labem
v důsledku toho také SZIF vede evidenci této oblasti shodně s umístěním ZA-PU (UL, CHO, MO, TE).
 
Statistika:
Rok 2004 – v rámci titulů SAPS, LFA a AEO bylo podáno 527 žádostí z toho bylo vyplaceno 506 žádostí, 18 žádostí bylo zamítnuto, 2 žádosti byly staženy a 1 převedena na jiný subjekt. Veškeré nároky byly vyřízeny.
 
Rok 2005 – v rámci titulů SAPS, Top-up, LFA a AEO bylo podáno 821 z toho bylo vyplaceno 799 žádostí, 3 žádosti jsou stále v řešení z důvodu vyšší moci (úmrtí, převod), 13 žádostí bylo zamítnuto a 6 žádostí (AEO) je řešeno v rámci odvolání.