Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Rok 2023 zvolen FAO „Rokem prosa“

13/02/23
PV

Na svém 75. zasedání v březnu 2021 vyhlásilo Valné shromáždění OSN rok 2023 Mezinárodním rokem prosa (IYM – International Year of Millets). Mezinárodní rok prosa je příležitostí ke zvýšení povědomí o prosu, jeho specifikách v pěstování, možnostech využití a výhodách ze zemědělského a zdravotního hlediska.

Historie a budoucnost prosa v ČR a ve světě

Proso je plodinou, která se pěstuje především v subsaharské Africe a v Asii, kde je jednou ze základních potravin. Největšími stávajícími producenty jsou Indie, Nigérie, Niger a Čína. Popularita prosa tkví především v jeho nenáročnosti; proso je možné pěstovat v nepříznivých klimatických podmínkách, v nichž se většině plodin nedaří. Vzhledem k tomu, že je proso často jedinou plodinou, kterou lze sklízet v obdobích sucha, stává se tak často základní potravinou pro populace v regionech ohrožených nedostatečným potravinovým zabezpečením.

(FAO, 01/2023)

Do ČR se proso dostalo pravděpodobně během stěhování národů přibližně mezi 4. a 7. stoletím našeho letopočtu a stalo se jednou ze základních potravin středověkého jídelníčku. Prosa existuje řada druhů, z nichž se v ČR pěstuje převážně proso seté (Panium miliaceum) pocházející z Mongolska. Ve druhé polovině 20. století začalo proso z evropských polí ustupovat pšenici, která byla v rámci Zelené revoluce vyšlechtěna na vyšší výnosy a mezi lidmi si získala oblibu i pro svou univerzálnost a snadné zpracování. Podobně jako proso byly pšenicí vytlačovány i do té doby pro Evropu typické plodiny jako pohanka, oves či žito. Dnes se na více než třetině osevní plochy v ČR pěstuje právě pšenice.

(Národní zemědělské muzeum – proso setéNárodní zemědělské muzeum – pšenice setá, 01/2023)

Počátkem listopadu se ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby konal odborný seminář pro zemědělskou praxi, který se soustředil na pěstování prosa a čiroku. Obě tyto plodiny velmi dobře snáší sucho, díky čemuž mají potenciál přizpůsobit se probíhající změně klimatu lépe než řada v současné době populárních obilnin, jakými jsou například pšenice a kukuřice. K plnění závazků Green Deal v zemědělském sektoru přispívá projekt EU Great Life. Projekt si klade za cíl seznámit zemědělce s alternativami plodin (zejména s prosem a čirokem), které jsou vhodné do měnících se klimatických podmínek. Tyto plodiny představují pro zemědělce možnost rozšířit v budoucnu portfolio pěstovaných plodin, a tím diverzifikovat riziko ztrát zapříčiněných měnícími se klimatickými podmínkami, zvýšit zisk a v neposlední řadě i přispět k biodiverzitě zemědělské krajiny a rozšíření možností volby kvalitních surovin pro spotřebitele.

(Výzkumný ústav rostlinné výroby, 11/2021)

 

Vlastnosti prosa

Proso je přirozeně bezlepkové a obsahuje řadu živin zásadních pro lidské zdraví. Díky vláknině přispívá k dobrému trávení, vysoký obsah fosforu působí proti únavě a depresi, vitamíny skupiny B a vysoký obsah železa jsou vlastnosti prosa pomáhající v boji s chudokrevností. Obsah mědi a zinku napomáhá adekvátní krvetvorbě a správné funkci nervového a imunitního systému. Nízký glykemický index činí z prosa vhodnou potravinu pro osoby trpící diabetes. Oloupané obilky prosa, jáhly, jsou populární potravinou v mnoha zemích. Jáhly se melou na mouku, upravují se na krupici, z jáhel se vaří kaše a fermentované proso je základem řady nápojů.

Mezinárodní obchod

Celkově činil v roce 2022 import prosa (bez prosa k setí) do ČR 2 011 420 kg, přičemž jednoznačně největší podíl z celkového objemu byl importován z Polska. Import ze zemí mimo Evropu je dlouhodobě řádově nižší, jediným podstatnějším mimoevropským obchodním partnerem je Čína, z níž nicméně ČR importuje pouhých 8,5 % v porovnání s Polskem. Export prosa z ČR se pohybuje na podstatně nižších hodnotách; v roce 2022 dosáhl celkový export prosa z ČR hodnoty 1 579 513 kg, přičemž nejsilnějším exportním partnerem bylo opět Polsko, následované Itálií a Německem, export do mimoevropských států je zatím na zanedbatelných hodnotách.

(Český statistický úřad, 2/2023)

Ač proso nepředstavuje v kontextu importu potravin do ČR zásadní položku, rozvoj pěstování prosa by pozitivně přispěl k soběstačnosti České republiky v případech omezení možností importu ze zahraničí. Aby byly schopny pokrýt vlastní potřeby, země Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán) na jaře 2020 například zcela zakázaly vývoz některých druhů zeleniny a obilovin. Mezi potraviny, jejichž export byl dočasně přerušen patřilo i proso, dále pak pohanka, rýže, žito, sójové boby, cibule a další plodiny. Před zastavením importu, tedy v roce 2019, představovala hodnota importu prosa z Ruska do ČR 1500 kg. (MZe, 4/2020)

 

Autor: Ing. Veronika Toušek, Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe

Zařazeno v Aktuality

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.