Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol.

Podle odhadů USDA se letošní odhad produkce olejnatých semen neustále snižuje (prognóza v červenci 586 mil. tun), a téměř s jistotou nedosáhne rekordní produkce loňského roku, která činila 602 milionů tun. Největší meziroční snížení produkce se odhaduje u sóji.

Produkce sóji (tab. 1) se v současné době odhaduje na 347,0 milionů tun, což je o 4,4 % méně než v loňském roce. Největší produkce se předpokládá v Brazílii (123 mil. tun), USA (105 mil. tun) a Argentině (53 mil. tun). Důvodem letošní odhadované vysoké produkce v Brazílii jsou rekordní vývozy této komodity v první polovině tohoto hospodářského roku 2019, což s největší pravděpodobností Brazílii udrží v pozici jejího největšího exportéra i v tomto roce.

Tab. 1: Světová produkce sóji v posledních letech

Sója ve světě

Důvodem nižší odhadované produkce sóji v letošním hospodářském roce je stále trvající celní konflikt mezi USA a Čínou, a to i přes velmi nízké ceny sójových bobů dodávaných Spojenými státy americkými. Problém s dovozem sóji, který začal v červenci loňského roku 25% zdaněním dovezené sóji z USA do Číny se na určitou dobu zlepšil v prosinci, kdy mezi oběma zeměmi došlo k dočasnému příměří. Následkem opětovného zhoršení vztahů mezi USA a Čínou bylo v květnu 2019 na sóju opět uvaleno clo. USA se z výše uvedených důvodů snaží kompenzovat nepříznivou situaci zvýšeným vývozem sójových bobů do Mexika, Japonska, Indonésie, Egypta a EU.

Dalším faktorem ovlivňujícím produkci sóji je zpomalující růst poptávky po sójových bobech v Číně a Vietnamu z důvodu epidemie afrického moru prasat. Předběžné odhady uvádějí, že bude nutné v Číně zlikvidovat až 200 mil. prasat. Zmíněná epidemie může výrazně ovlivnit plánované osevní plochy sóji na jihoamerickém kontinentě.

Nemalý vliv na produkci sóji v letošním roce bude mít velmi deštivé a vlhké počasí ve významných pěstitelských oblastech USA, kdy tato území postihly jedny z nejvlhčích jarních měsíců (zejména duben a květen) v historii jejich sledování. Extrémně vlhké jarní počasí velmi limitovalo včasné zakládání jařin (hlavně kukuřice a sóji). Při velmi pozvolném zakládání těchto porostů se tak naplno projevovalo: silné zhutnění půdy (umocňované používanou těžkou technikou), nedostatek vzduchu v půdě, zhoršená nodulace atd. Například k 19. květnu 2019 bylo zasetoo pouze 19 % ploch sóji v USA, což je k tomuto termínu nejméně od roku 1996. Do 2. června 2019 setí sóji pokračovalo jen velmi pomalu a dosáhlo pouhých 39 % celkových ploch. V současné době podle USDA panují obavy, že pokud nastane chladné a vlhké léto, může sója v souvislosti s pozdním výsevem významně snížit výnos v důsledku zkrácení vegetačního období (zvýšené riziko, že sója nedosáhne plné zralosti před prvním podzimním mrazem).

USDA uvádí, že předpokládaná nižší produkce sóji na Ukrajině a v Kanadě bude kompenzována vyšší produkcí v Uruguayi.

Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji

Tab. 2: Výnosy sóji ve světě v marketingových letech 2010/11 až 2019/20

Zdroj: USDA – červenec 2019, * – velmi hrubý odhad

Tab. 3: Výnosy sóji v ČR v letech 2003 až 2018

Zdroj: ČSÚ 2019

Tab. 4: Výnosy sóji v SR v letech 2003 až 2018

Zdroj: ŠÚ SR 2019

Navzdory nižší odhadované produkci semenných olejnin v roce 2019 se předpokládá rekordní produkce oleje, a to 208 mil. tun. Sója (s produkcí cca 58 mil. tun oleje) je po palmě olejné (s produkcí cca 76 mil. tun oleje) druhou nejvýznamnější olejninou světa. I přes odhadovanou mírně nižší produkci řepky a slunečnice se předpokládá jejich větší využití v tukovém průmyslu (s produkcí cca 28 resp. 20 mil. tun oleje).

Přes určitý pokles zůstává jednoznačně nejvýznamnější importér sóji Čína (semeno – 87 mil. tun), následovaná EU (extrahované šroty – 19 mil. tun a semeno – 15 mil. tun).

Sója v ČR a SR

V ČR došlo v letošním roce k meziročnímu poklesu výměry sóji cca o 20 %. Naproti tomu na Slovensku bylo letos sójou oseto o necelých 5 % více ploch než v loňském roce. V roce 2019 se sója v ČR pěstuje na 12,2 tis. ha a na Slovensku na 47,9 tis. ha (podrobněji graf 2 a 3). Letošní pokles osevních ploch v ČR ovlivnilo zejména extrémně suché počasí předchozího roku, jehož výsledkem bylo výrazné snížení výnosů. Meziroční pokles výnosu sóji v loňském roce činil v ČR 0,75 t/ha, kdežto na Slovensku nebyl téměř žádný (tab. 3 a 4).

Graf 2: Vývoj osevních ploch sóji v ČR

Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SR

Závěr

Odhadnout letošní průběh dozrávání, následnou sklizeň a výnos sóji je v době přípravy tohoto článku, kdy sója na našem území ještě kvete, velmi obtížné. V Severní Americe jsou porosty velmi často značně zpožděné a nelze očekávat nadprůměrné výnosy. O budoucnosti sóji na jižní polokouli (zejména Americe) se dá v tuto chvíli pouze spekulovat, neboť porosty ještě nebyly vysety, a právě tento osev může reagovat na stále probíhající epidemii afrického moru prasat v Asii (zejména Číně).

Stav porostů sóji v první polovině července v ČR zatím nedává předpoklad nadprůměrných výnosů (níže rozebíráme, jak jsme k uvedenému závěru dospěli).

Zakládání porostů sóji ve většině případů probíhalo v agrotechnické lhůtě, i když vzhledem povětrnostním podmínkám mohlo ve většině oblastí proběhnout již na počátku dubna, neboť tento měsíc byl teplotně příznivý – nadnormální (1,5 °C nad N). Jednalo se o osmý nejteplejší duben od roku 1961. Srážkově lze však duben hodnotit jako suchý – podnormální (v průměru 24 mm tj. 57 % N). Nejvíce srážek spadlo v Moravskoslezském kraji, kde byl průměrný měsíční úhrn 40 mm (76 % N). Z výše uvedených důvodů ve většině případů sója vzcházela velmi pomalu a v některých případech čekala na vláhu potřebnou pro bobtnání a následné vzcházení.

Květen byl přesně podle pranostiky „studený máj ve stodole ráj“. Celkově velmi chladný květen s dostatkem srážek prodloužil vegetativní fázi zejména ozimých obilnin a ozimé řepky, respektive zpomalil jejich vývoj, čímž došlo k posílení výnosových prvků (dá se říci, že letošní květen zachránil úrodu ozimů). Jednalo se teplotně o silně podnormální měsíc (2,3 °C pod N – nejchladnější za posledních 28 let). Výrazně studený květen však růstově brzdil řadu plodin, zejména teplomilných včetně sóji. Srážkově byl květen nadnormální (130 % N), s jejich výskytem zejména v poslední dekádě měsíce. Nedostatek srážek až do poslední dekády května a celkově pomalý růst sóji způsobil na řadě lokalit špatný efekt preemergentních herbicidů a bylo nutné přistoupit k postemergentním aplikacím.

Červen byl teplotně mimořádně nadnormální (4,9 °C nad N) a srážkově podnormální (v průměru úhrn 53 mm tj. 67 % N). Jednalo se o jeden z nejteplejší červnů v historii měření na území ČR. Zpočátku vysoké teploty obnovily rychlý růst sóji, která v předchozím měsíci (chladem) stagnovala v růstu. V dalším průběhu června, zejména v nižších polohách, došlo k deficitu srážek a velkému výskytu letních a tropických dnů. Srážky byly malé a značně rozdrobené, spojené převážně s bouřkovou činností. Porosty proto byly značně nevyrovnané a na některých lokalitách začaly poměrně značně trpět nedostatkem vláhy. Již od počátku druhé dekády června se objevil na řadě lokalit poměrně silný výskyt babočky bodlákové, kterou bylo třeba insekticidně řešit.

V současné době – na počátku července se opět výrazně ochladilo a letos již po několikáté dochází k výraznému střídání teplotně podnormálního měsíce s teplotně nadnormálním. Srážky přišly až ve druhé dekádě července (opět velmi nevyrovnané). Na některých lokalitách se ještě více prohloubil srážkový deficit z předchozího měsíce a sója začíná shazovat květy a listy.

Vzhledem k průběhu počasí se dá očekávat obdobně jako v loňském roce vyšší výskyt svilušky chmelové. Doufejme jen, že se letos nezopakuje pro sóju výnosově velmi špatný rok 2018.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Daniel Štranc; ZEPOR+ – zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
Ing. Pavel Procházka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze