Ztráty na vzešlých ozimech na nejvíce postižených pozemcích dosahují více než 50 %, v extrémních případech i víc než 80 %. Populace hraboše přirozeně klesá jen velmi pozvolně a hraboši se také stále ještě množí (viz foto v příloze).

Na polích, kde byla provedená posklizňová kultivace, včetně orby, se populace hrabošů sice oslabily, ale byly velmi rychle nahrazeny populacemi z rezervoárů okolních ploch (silniční příkopy, nekultivované pozemky, zanedbané zahrady, biokoridory a remízky podél polí). V současnosti lze pozorovat četné výpadky v porostech řepky i obilnin. Někde jsou vidět ostrůvky poškozeného porostu, někde se ostrůvky slévají v plochu bez porostu. Často lze vidět poškození postupující od okrajů pozemků směrem do středu pole.

Extrémně poškozené jsou v některých lokalitách i mladé výsadby ovocných stromků. Vysoké škody zaznamenali i drobní pěstitelé na svých zahradách.

Stav početnosti hraboše na území ČR je v současnosti velmi rozkolísaný. Někde populace poklesly, někde naopak škodí více než před sklizní. Obecně se potvrzuje, že je škodlivost hraboše na vzestupu hlavně v oblasti střední a jižní Moravy, kde se dosažená procenta překročení prahu škodlivosti pohybují v tisících, ale i v ostatních krajích jde o řády stovek. Větší problémy lze tak letos ještě očekávat v kraji Vysočina a pravděpodobně i v Plzeňském kraji. Na ostatním území lze koncem podzimních měsíců očekávat pokles početnosti hraboše, avšak pouze za předpokladu, že pro vývoj hraboše nebude příznivé počasí.

Připojujeme dokument z roku 1919, který se zdá býti naprostou analogií letošní situace, viz příloha níže. Podobně se věnuje gradacím hraboše i úryvek v Úrodě a v zářijovém vydání týdeníku Zemědělec.