Změnu pravidel musí ještě v červnu formálně potvrdit monitorovací výbor Operačního programu Životní prostředí. Veškeré žádosti o hrazení preventivních opatření na zabezpečení chovů hospodářských zvířat proti vlkům, medvědům, rysům a jestřábům budou mít po aktulizaci pravidel nárok na stoprocentní výši podpory.

„Je dobře, že se navýšení podpory z Operačního programu Životní prostředí podařilo prosadit. Chápeme, že pro chovatele je těžké vidět zvířata, napadená velkou šelmou, je to pohled, kterému jsme si v posledním století odvykli. Doufám, že stoprocentní podpora bude pro chovatele motivací, aby si svá stáda aktivně zabezpečovali. Zkušenosti z Německa, kde mají s návratem vlků delší zkušenosti, ukazují, že v  krajině je možné hospodařit a zároveň tu mohou žít i divoké šelmy. Výsledky pilotních studií zde dokládají, že vhodně zvolený a správně nainstalovaný ohradník pomůže zabránit zhruba 85 % vlčích útoků. Pro ještě lepší ochranu se doporučuje kombinace ohradníku a pasteveckého psa. Je ale třeba také říct, že stoprocentní ochranu v přírodě – a nikoli jen v případě vlků – nelze zajistit nikdy,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Ochrana vlků je i mezinárodním tématem. Evropští komisaři pro životní prostředí a zemědělství ve společném dopise nedávno vyzvali své evropské resortní kolegy, aby zpracovali vlastní plány na snížení konfliktů mezi lidmi a vlky. V dopise zároveň zdůrazňují, že ochrana těchto stále vzácných šelem je společným evropským zájmem a lov vlků není řešením konfliktů.

Plán, jak minimalizovat konflikty mezi vlky a lidmi, připravila pro Českou republiku Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a nyní o něm jednají ministerstva životního prostředí a zemědělství. Jeho součástí je například návrh, aby kompenzace škod po útoku vlka na hospodářská zvířata zahrnovaly i náklady na povinný veterinární posudek, kafilerii a škodu za zaběhnuté kusy. Řada kroků ale probíhá už nyní. Ministerstvo životního prostředí  ve spolupráci s AOPK ČR doporučilo krajským úřadům, které kompenzace za škody způsobené vlkem proplácejí, aby je zvýšilo tak, jak navrhl Svaz chovatelů ovcí a koz. Chovatelům v případě útoku vlků SZIF nekrátí dotace, vázané na dobytčí jednotku, protože je to považováno za zásah vyšší moci. Pro chovatele probíhají přednášky a exkurze, experti jim radí, jak stáda zabezpečovat. Veškeré informace jsou přehledně soustředěny na speciálních webových stránkách www.navratvlku.cz.

Plán, jak minimalizovat konflikty mezi vlky a lidmi, připravila pro Českou republiku Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a nyní o něm jednají ministerstva životního prostředí a zemědělství. Jeho součástí je například návrh, aby kompenzace škod po útoku vlka na hospodářská zvířata zahrnovaly i náklady na povinný veterinární posudek, kafilerii a škodu za zaběhnuté kusy. Řada kroků ale probíhá už nyní. Ministerstvo životního prostředí  ve spolupráci s AOPK ČR doporučilo krajským úřadům, které kompenzace za škody způsobené vlkem proplácejí, aby je zvýšilo tak, jak navrhl Svaz chovatelů ovcí a koz. Chovatelům v případě útoku vlků SZIF nekrátí dotace, vázané na dobytčí jednotku, protože je to považováno za zásah vyšší moci. Pro chovatele probíhají přednášky a exkurze, experti jim radí, jak stáda zabezpečovat. Veškeré informace jsou přehledně soustředěny na speciálních webových stránkách www.navratvlku.cz.