„Ukazuje se, že původně raritní a kuriózní automatizované řešení ve vybraných obcích, může být i plošným řešením obchodní obslužnosti na venkově. Zároveň z výsledků dosavadních výzkumů vyplývá, že uzavírání obchodů v nejmenších obcích pokračuje a pro řadu skupin obyvatel to je problém, což si lidé ve městech často neumí představit,“ popsal Zdeněk Šilhan z Ústavu regionálního rozvoje FRRMS MENDELU. Nevýhodami automatizovaných prodejen je například menší sociální kontakt, potřeba technického řešení, ověřování věku u prodeje alkoholu mladistvím, nedůvěra části obyvatel a rizika krádeží. Výhodou jsou naopak vyšší tržby, nižší náklady, rozšíření otevírací doby a modernější vzhled obchodu.

Automatizované prodejny existují ve dvou provozních modelech. Plně automatizovaná prodejna funguje 24 hodin denně 7 dní v týdnu. V některých případech může mít krátkou noční přestávku, například mezi půlnocí a pátou hodinou ráno. Hybridní prodejna funguje část dne, typicky ráno, na pár hodin, je otevřena standardně s obsluhou pro zákazníky, kteří preferují osobní kontakt nebo techniku nepoužívají. Zbytek dne funguje automatizovaně bez obsluhy. „Tento přístup umožňuje čelit jedné z hlavních námitek proti automatizovaným prodejnám, že kazí společenský život v obci a že senioři si nezvyknou na nové technologie. Prodavačka stejně v obchodě musí být i při automatizovaném režimu, protože se musí o obchody a zásoby někdo starat,“ přiblížil Šilhan. Hybridní prodejny pak lze kombinovat třeba s menšími kavárnami nebo kafekoutky, které podporují společenský význam obchodu.

Automatizované prodejny se nejdříve osvědčily ve městech a turisticky atraktivních lokalitách, jako je například Lipno nad Vltavou nebo Lednice, kde návštěvníkům umožňují nákupy i ve večerních a nočních hodinách. Vznikají ale již v obcích s 300 až 400 obyvateli. „V našem výzkumu se zaměřujeme na obce do 1000 obyvatel, zejména tam, kde je pouze jeden obchod s potravinami nebo žádný. Zde automatizovaná prodejna pomáhá udržet obchod ekonomicky životaschopný – snižuje náklady, zvyšuje tržby díky lepšímu zákaznickému zážitku, např. hezčímu modernímu vzhledu prodejny a širší otevírací době. Největší význam z hlediska obchodní obslužnosti venkova má tam, kde tradiční obchod je na hraně provozní udržitelnosti nebo už byl zavřen. Naopak menší smysl má v obcích, kde dlouhodobě žádný obchod není a lidé jsou už zvyklí dojíždět, nebo v obcích s jedním nebo více prosperujícími obchody, kde je konkurence silná,“ uvedl výzkumník.

Aby mohla být automatizovaná prodejna funkční, musí obsahovat řadu technických zařízení, což je náročné na vstupní investiční náklady. „Obchod musí mít zařízení pro identifikaci zákazníka přes mobilní aplikaci s pomocí bankovní identity či pomocí NFC karty vystavené obchodníkem na jméno zákazníka a elektronický zámek do vstupních dveří, který zajistí automatizované otevření po identifikaci zákazníka. Vchod lze doplnit nebo nahradit bezpečnostním turniketem. Dále je nutná samoobslužná pokladna pro načtení čárových kódů zboží a pro provedení platby, bezpečnostní kamery, systém identifikace veškerého zboží, systém detekce ležícího člověka pro případ, že by se někomu udělalo v obchodě špatně a vzdálená správa, díky které provoz obchodu lze sledovat na dálku z mobilního zařízení nebo počítače,“ vyjmenoval Šilhan.

Výzkumný tým FRRMS MENDELU navazuje na předchozí výzkumy obchodní obslužnosti, který se zaměřoval zejména na uzavírání a výskyt obchodů na venkově a jejich lokalizační faktory. Součástí výzkumu byly také dopady uzavíraní obchodů a možnosti podpory obchodní obslužnosti ze strany obcí, krajů a ministerstev. „Současný výzkum, který v těchto týdnech nově rozjíždíme, se zaměřuje více na automatizované a hybridní prodejny – jejich výhody, nevýhody, dopady na život na venkově a možnosti dalšího rozšiřování. Postupy zahrnují dotazníková šetření mezi obyvateli a provozovateli, rozhovory a focus group se zástupci obcí, obchodníky a různorodými experty a propojování výsledků se socioekonomickými charakteristikami obcí. V rámci výzkumu má vzniknout i ukázková prodejna s informacemi a ukázkami pro případné zájemce z obcí, kde je tradiční obchod na hraně udržitelnosti,“ popsal Šilhan.

Budoucnost nakupování na venkově v Česku lze předpovídat podle vývoje v evropských zemích na západ od nás. „Myslím si, že bude pokračovat uzavíraní tradičních obchodů v malých obcích, budou se postupně rozšiřovat automatizované a hybridní obchody. Stagnovat bude rozšiřování supermarketů, kvůli kterým malé obchody na venkově často zavírají. Zkušenosti z Německa a Francie ukazují, že existuje bod, kdy už další supermarkety nevznikají, nebo se dokonce některé uzavírají. Do nakupování bude více vstupovat umělá inteligence, např. automatizované rozpoznávání zboží bez čárového kódu u pokladny, jednodušší skenování zboží pouhým umístěním na pokladnu a přizpůsobování cen přes digitální cenovky podle času, kdy se nakupuje,“ nastínil vědec.

Kontakt pro bližší informace: 
Ing. Zdeněk Šilhan, Ph.D.
+420 728 304 382, zdenek.silhan@mendelu.cz
Ústav regionálního rozvoje FRRMS MENDELU

Výzkum v rámci projektu Dopady nástupu nových technologií ve venkovském maloobchodu s potravinami je podpořen Technologickou agenturou ČR.

Aplikačním garantem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor podnikatelského prostředí a obchodního podnikání. O výsledku výzkumu projevilo zájem Sdružení místních samospráv České republiky, z.s.

Zdroj: tisková zpráva MENDELU